Svenska

V sobotu jsem absolvoval zkoušku ze Švédštiny 3, jestli jsem ji složil úspěšně, se dozvím nejdříve ve středu. Pokud ano, tak moji úroveň podle Společného evropského referenčního rámce bych odhadl tak na lepší B1. Doufám, že to do června dotáhnu aspoň na C1. Zkouška zabrala poměrně dost času (přes tři hodiny), ale nebyla nijak zvlášť obtížná. Hodně slovíček a gramatiky. Uvidím, jak to dopadne, chtěl bych áčko, ale asi to na něj nevypadá. Jinak pokud bych měl kurz zhodnotit, tak 50 intenzivních hodin během tří týdnů se na vás hodně podepíše... Naučil jsem se tu více než možná za poslední půlrok doma, hlavně nová pokročilá slovíčka, ale i novou mluvnici.

Možná se ptáte, proč jako Švédština 3. Švédštinu jsem si zvolil jako druhý jazyk už v prvním ročníku vysoké školy, protože v mém oboru se stejně nepoužívá a nebude používat nic jiného než angličtina a severské země se mi líbí jak z pohledu společenského uspořádání (čelní místa ve všech žebříčcích kvality života, vzdělání, demokratičnosti, svobody, apod...), tak se mi líbí i jejich neporušená divoká severská příroda. Nabízely se ještě dále němčina (tu u nás umí každý), francouzština (její význam se podle mě přeceňuje), ruština (Rusáky nemám rád), italština (v podstatě jenom Itálie), španělština (všude, kde se mluví španělsky, mají hrozný vedro) a čínština (hrozně těžká pro Evropana). Švédština se dá považovat za něco jako mezinárodní jazyk Severu. Sice se s ní mluví jenom ve Švédsku a v částech Finska, ale je navzájem srozumitelná s norštinou a dánštinou, Finové jí mají jako úřední jazyk a v USA a Kanadě registrují přes 85 tisíc lidí, kteří mluví švédsky. I když ve Finsku vás nemají rádi, když mluvíte švédsky a v Dánsku vám hrozí fyzické násilí, pokud řeknete, že pocházíte ze Švédska.

Nicméně na VŠE otevřeli pouze dva kurzy, třetí pak z nedostatku zájmu neotevřeli. Já s ještě jednou holčinou jsme chtěli ve studiu pokračovat, tak jsme pak asi rok navštěvovali soukromé hodiny. Kvalita výuky ale nebyla nic moc. Když ta kamarádka odjela na rok do Mexika studovat, tak jsem kurzy přerušil. Počkal jsem asi půl roku, než se otevřely kurzy v Tutoru, a od té doby jsem absolvoval asi tři normální a jeden letní intenzivní. Kvalitou se nedaly srovnat, sice nás na kurz docházelo 4 až 6 lidí (ne 2 jako v posledním), ale učila nás milá a aktivní lektorka a v kurzech vždy panovala dobrá nálada, což pro studium důležité. Studium jsem pak v červnu zakončil mezinárodním certifikátem na úrovni B1.

Švédština - ve švédštině Svenska - ale není jinak extra těžká. Patří do skupiny germánských jazyků a má velmi podobnou strukturu jako například angličtina nebo francouzština. Slovní zásoba se ale nejvíc podobá němčině, i když má hodně slov podobných s angličtinou a z historických důvodů i s francouzštinou. Já říkám, že je to angličtina s německými slovíčky. Co se týče gramatiky, je trochu těžší než angličtina. Například angličtina nemá rod, respektive má jenom jeden rod, švédština má dva - mužský/ženský a střední (v originále utrum a neutrum... něco jako rod utrální a rod neutrální). Každý rod má jiné koncovky přídavných jmen, jiné členy, apod... Ze začátku může připadat složité množné číslo, protože existuje pět způsobů, jak ho vytvořit + ještě nepravidelná podstatná jména. Další zajímavostí obecně u severských jazyků je postpozitivní určitý člen. Takže například pokud máte v angličtině auto "a car" a to auto "the car", tak ve švédštině stojí určitý člen ZA slovem a navíc jako jeho součást: "a car - the car = en bil - bilen". V množném čísle to páchá ještě větší bordel. Taky všude cpou "s": slouží jako přívlastňovací částice "Jakubs = Jakubovo", jako identifikátor trpného rodu "bil köptes = auto bylo koupeno", jako spojka při tvoření delších slov "migrationsverket = přistěhovalecký úřad", jako inidkátor akce, která je dělána společně "vi ses - uvidíme se", a ještě několik dalších použití.

A teď záludná slovíčka. Několik slovíček švédština přebírala z angličtiny tím, že je pouze foneticky přepsala. Tak například rande je "dejt" (v angličtině "date") nebo e-mail je "mejl" (v angličtině "mail"). To zní ještě v pohodě. Ale například "semester" neznamená semestr, jak to vypadá, ale prázdniny. Nebo "glass" není sklo, jako v angličtině, ale zmrzlina (sklo je "glas"). "Full" sice znamená plný, jako v angličtině, ale mnohem častěji se používá překlad ožralý. "Slut" znamená konec (nechám na čtenářích, aby si našli anglický význam). A vrchol všeho je sloveso "kissa", což neznamená líbat se, ale čůrat. Líbat se je ve švédštině "kyssa". A navíc "kissa" se čte [kisa] a "kyssa" se čte [šisa]. Takže na tohle bacha, až budete ve Švédsku randit s místníma. Také za žádných okolností nesmíte ve Švédsku dělat "kuk", například na děti, protože "kuk" ve švédštině znamená č**ák. A až se budete ptát na cestu a někdo vám řekne, že je to třeba pět mil daleko, tak se připravte na dvoudenní pochod, protože jedna švédská míle měří deset kilometrů.

A to jsem ještě nezačal s výslovností... Takže švédština má dva druhy akcentu: grav a akut. Jeden je vysoký a druhý nízký. V mluvené řeči se rychle střídají, někdy i v rámci jednoho slova. Proto švédština zní tak zpěvavě. Je to ale sakra těžký se naučit. Navíc výslovnost samohlásek: švédština má sice stejné samohlásky jako zbytek Evropy, ale ani jedna se nevyslovuje stejně jako v češtině a některé se dokonce vyslovují způsobem, který v češtině ani nemáme. Jejich výslovnost se navíc mění s tím, jestli stojí v přízvučné nebo nepřízvučné slabice a jestli jsou dlouhé nebo krátké. Tak například a se vyslovuje jako takový hybrid mezi našimi a a o. Ä je stejné jako u nás e, ale je víc otevřené, asi jako když mečí koza. Ö je stejné jako v němčině ö - zavřené e. O se čte někdy jako o a někdy jako u, u se čte jako u nebo jako y, y se čte jako německé ü. A pak je tady ještě a s kroužkem - å. To se čte jako klasické o. A co teprve souhlásky... tj je š, g se čte jako j, ale jenom někdy, k se taky někdy čte jako š a někdy jako k, sj se čte jako takový divný zavřený ch nebo jako divný zavřený š, podle toho, kde ve Švédsku se zrovna nacházíte. Rs se strikně čte jako š. Zajímavé bylo sledovat v České televizi reportáže o Andersi Behrnigovi Breivikovi. Až třetí den jim tam asi někdo zavolal a řekl jim, že to není [anders], ale [andeš].

No nějak jsem se o švédštině rozjel, ty největší pakárny jsem vám tu ale objasnil. Pokud jsem něco uvedl špatně nebo by stálo za uvedení něco, co zde není, tak se můžeš Adélo ozvat dole v komentáři.