Jídlo jídlo jídlo

Jelikož tady píšu tenhle příspěvek, tak jsem ještě neumřel na hlad nebo podvýživu. Tedy tady musím něco jíst. Jídlo tady není zas o tolik odlišné - stále se jedná o evropskou zemi.

Tak třeba k snídani se tu těší velké oblibě filmjölk  ̶̶  fil-mlíko. Trochu se to podobá našemu kefíru, jenom možná trochu řidší. Dá se to tady koupit v různých příchutích a v různých obsazích tuku, ale jenom na litry. Švédové si to téměř výjimečně lejou někam jinam než na cereálije. Já to piju jako kefír. Často ale ráno nemám na nic chuť, tak si dám jenom džus nebo kus ovoce. O přestávce na švédštině si ale zajdu s Maxem a Julií z Německa na "fika". Fika ve švédštině v překladu znamená něco jako "zajít si s přáteli, kolegy, kamarády nebo rodinou o přestávce v nějaké činnosti na kávu, čaj nebo limonádu s nějakým sladkým pečivem". Nejoblíbenější jsou kanelbulle - skořicové krucánky posypané sladkými krupkami; švédské národní pečivo. Dokonce má i svůj svátek: Kanelbulles dag - den skořicových krucánků. Každý rok 4. října. Když se řekne "fika", tak se nejčastěji myslí kafe se skořicovým šnekem.

Kanelbulle.

O švédských specialitkách se rozepíšu někdy příště, ještě jsem neochutnal všechno.

Obědy a večeře si vařím u sebe, protože i to nejlevnější jídlo, co bych mohl kolem kampusu sehnat, by mě přišo na nejméně 70 SEK, což za tu cenu mám v ČR v akademickém klubu obědy tři, v menze pět. Nakupovat jezdím do Lidlu... Sice se ještě necítím tak jistý, abych vám tu mohl detailně popsat cenovou hladinu (to někdy příště, později), ale zatím mi připadá Lidl nejlevnější. I když jsem tam tuhle nenašel cibuli. Co ale vidím, tak ostatní ceny jsou tu jako u nás, akorát v měně, která je 2,7-krát dražší. Například ve fastfoodu dole v galerii se pohybují ceny od 70 do 100 SEK, což se dá srovnat třeba s Arkádami nebo Chodovem. Jinak v supermarketu se to moc nedá přepočítávat na české koruny. Sice jsem se před odjezdem kouknul na ceny ve Švédsku, ale neprozřetelně jsem se podíval pouze na Lidl (nejlevnější market s nejmenším výběrem) a ještě pouze na letákový ceny. Takže jsem si říkal, že ceny dobrý, jako u nás, a po příjezdu jsem byl šokován kuřecími prsy za dvě stovky kilo nebo chlebem za 70 Kč. I když už jsem tu našel obchod, kde se dají sehnat haribáče za stejnou cenu jako u nás, Toblerone dokonce levněji. A Ritter sport je v Lidlu taky přijatelný.

V neděli přijela máma se svým přítelem Lubošem (jsou tu na dovolené na kolech a přijeli autem) a přivezli mi některé věci, které jsem tu nepotřeboval nebo byly moc těžké, ty které jsou tu moc drahé a nebo ty, které jsem si zapomněl sbalit... třeba zimní bundu, svetry, sako a boty, náhradní povlečení. A taky dvanáct litrů pravého plzeňského, deset lahví vína, dvě lahve sektu, dvě lahve Jamesona, jednu lahev dvanáctiletého Jamesona a dvě lahve grappy od přítelkyně Věrky. Původně to měla být jenom whiskey, ale Věrka překvapila a z Itálie mi přivedla dva litry tvrdýho. Když jsem to viděl, tak jsem se zhrozil, že se tady uchlastám. Toho tvrdýho je tu fakt hodně, to nemůžu všechno vypít. Takže musíte všichni přijet, abych vás mohl pohostit! Dále by to mělo vyvážit přes půl kila medvídků, krabice pusinek od babičky, med a marmelády. Nemohl jsem si tu odpustit domácí meruňkovku. (Pozor, je to meruňkovka jako marmeláda, NE meruňkovice, aby nedošlo k mýlce!)

U sebe vařím to, co mám nakoupeno. Třeba jsem sehnal celkem levné hovězí, tak už jsem měl počtvrté za sebou paprikový guláš. Těstoviny už mi tu lezou krkem - nejrychlejší a nejjednodušší jídlo. Taky jsem si vařil polívky... sice první polívka bez bujónu byla taková mdlá, ale přišel jsem na to, že když se tam přidá zázvor, tak to polévku výrazně vylepší. Měl jsem i jednu čínu a taky nějaký jenom obložený housky. Taky jsem se tady zamiloval do ledového salátu, jenom musím překousnout, že jeden stojí pětatřicet českejch. Bernard jí hlavně těstoviny, teď měl třeba rybí prsty a nebo si udělal jenom kuřecí filetek - prostě klasická studentská strava. První věc, co jsem si tady koupil já, bylo Tabasco a sójová omáčka :-). Takže když jsem začal vařit první "specialitky" se sojovkou, olivami nebo sladkou kukuřicí, tak přišel Bernard a říkal "You eat really strange, Jakub." A když jsem tady hodinu a půl dusil hovězí do guláše, tak už tady z toho šílenýho českýho alchymisty musel být totálně na větvi.

Doma v ČR jsem vařil pouze několik málo typů jídel, ty už mám všechny protočený a teď mi chybí nápady. I když se musím přiznat, koupil jsem si tři mražený pizzy na horší časy a zatím jsem odolal tomu si je udělat. Musím napsat babičkám o nějaké recepty. Pokud máte někdo ze čtenářů - studentů (nebo vy starší - ze studentských let) nějaké tipy na rychlá dobrá studentská jídla, tak se pochlubte dole v komentářích.