První týden ve Stockholmu

Tak mám tady za sebou první týden. První týden v cizině. Ještě jich zbývá asi 45. Po týdnu už se člověk rozkouká, ví co a jak (teda teoreticky) a zvykne si, tak bych se s vámi chtěl podělit o pár osobních postřehů o tom, jakou má Stockholm pověst a jaký doopravdy je.

Výhled z centra města

Tak hned zaprvé bych chtěl zmínit, jakou má Stockholm skvělou pověst v zahraničí, jaké je to hezké, čisté a způsobné město. První den jsem si chvílema myslel, že jsem omylem přistál někde jinde asi. Stockholm je normálně klasické západoevropské velkoměsto, s grafitti, odpadky v ulicích a parcích, s bezdomovci, apod. Po týdnu bych ho ale skutečně zhodnotil jako čistčí... graffiti je tu výrazně méně než v Praze (jedna z věcí, co mi v Praze hrozně vadí), vajglů se po ulici taky válí spoustu, ale na druhou stranu tu nejsou hromady odpadků, v příkopech se neválí PET lahve (možná protože je na ně záloha... a to hned 1 SEK na malý a 2 SEK na velký) a odpadkové koše jsou na každém rohu.

Typická stockholmská třída... Götagatan (čtí jétagótan). V pozadí Ericsson Globe, víceúčelová hala a v součastnosti největší sférická budova na světě

Na druhou stranu tomu tady chybí takovej trochu šmrnc. Všechno je takový stejný, nevýrazný, nevyčuhující. Obecně na mě všechno ve Stockholmu působí starým, oprýskaným, šedivým, ale dobře udržovaným dojmem. Je tu také spousta cyklistů - a cyklostezky tu vedou snad všemi ulicemi. Když přecházíte ulici, musíte se vždy rozhlídnou čtyřikrát - dvakrát po autech a dvakrát po cyklistech. Navíc jsou často stezky součástí chodníku a musíte si pak dát pozor, po které straně jdete. Člověk na to snadno zapomene, diví se, proč do něho ty cyklisti furt téměř najížděj a pak si uvědomí, že je to vlastně jeho vina.

Je tu také oproti Praze výrazně více parků a zelených ploch. Nejsou to ale neútulné parky s přerostlými stromy, jako je třeba nechvalně proslulý pražský Sherwood nebo temný les jako je Stromovka, ale menší, travnaté plochu s fontánkami, keři a slunnými lavičkami. A je to znát i na kvalitě vzduchu... když jsem se konečně po výlezu z metra poprvé pořádně nadechnul, tak to vonělo jako příroda, ne jako oxid dusičitý. Možná k tomu ale přispívají i autobusy na etanol v centru města a blízkost moře.

K demonstraci toho, jací jsou švédi ekologičtí fanatici, tak tohle jsou ekologické obelisky. Každá vlnovka na stěnách hranolu má v sobě žarovičky a těmi znázorňuje nějakou ekologickou zátěž - například dusičnany ve vodě, polétavý prach ve vzduchu apod. Každý tak může sledovat, jak se Stockholmu daří čistit své prostředí.

Na počasí si tu zatím nemůžu stěžovat. Nejvyšší teploty nepřesáhnou pětadvacet, svítí sluníčko, žádný vítr. Akorát včera trochu sprchlo (a dnes lilo jako z konve celý den). Spousta lidí vyráží do ulic, do parků, na piknik, zaběhat si, na kolo. Včera jsme měli s partou mezinárodních studentů grilovačku. Počasí parádní, i koupání v jezeře/moři bylo parádní. Píšu jezeře/moři, protože to člověk moc nepozná. Stockholm totiž leží u moře a na jezeře Mälaren, ale to jezero má nadmořskou výšku asi 30 centimetrů. Voda je to tak taková trochu slaná, trochu sladká, trochu špinavá z moře, trochu zabarvená z jezera, takovej hodně velkej mix, ale na koupání příjemná. Dá se koupat v centru města, je to výrazně čistčí než třeba Vltava v Praze nebo Dunaj ve Vídni, ale musíte si dát akorát pozor, aby vás nepřejel trajekt.

Koupačka v centru města

Studentská grilovací párty

Příště se už konečně ozvu, jak to vypadá ve škole, co budu studovat a jak se zatím učím švédsky. Pokud by vás zajímalo něco konkrétnějšího nebo pouze chcete poskytnout zpětnou vazbu, tak se ozvěte dole v komentářích.