V sobotu jsem absolvoval zkoušku ze Švédštiny 3, jestli jsem ji složil úspěšně, se dozvím nejdříve ve středu. Pokud ano, tak moji úroveň podle Společného evropského referenčního rámce bych odhadl tak na lepší B1. Doufám, že to do června dotáhnu aspoň na C1. Zkouška zabrala poměrně dost času (přes tři hodiny), ale nebyla nijak zvlášť obtížná. Hodně slovíček a gramatiky. Uvidím, jak to dopadne, chtěl bych áčko, ale asi to na něj nevypadá. Jinak pokud bych měl kurz zhodnotit, tak 50 intenzivních hodin během tří týdnů se na vás hodně podepíše... Naučil jsem se tu více než možná za poslední půlrok doma, hlavně nová pokročilá slovíčka, ale i novou mluvnici.
Možná se ptáte, proč jako Švédština 3. Švédštinu jsem si zvolil jako druhý jazyk už v prvním ročníku vysoké školy, protože v mém oboru se stejně nepoužívá a nebude používat nic jiného než angličtina a severské země se mi líbí jak z pohledu společenského uspořádání (čelní místa ve všech žebříčcích kvality života, vzdělání, demokratičnosti, svobody, apod...), tak se mi líbí i jejich neporušená divoká severská příroda. Nabízely se ještě dále němčina (tu u nás umí každý), francouzština (její význam se podle mě přeceňuje), ruština (Rusáky nemám rád), italština (v podstatě jenom Itálie), španělština (všude, kde se mluví španělsky, mají hrozný vedro) a čínština (hrozně těžká pro Evropana). Švédština se dá považovat za něco jako mezinárodní jazyk Severu. Sice se s ní mluví jenom ve Švédsku a v částech Finska, ale je navzájem srozumitelná s norštinou a dánštinou, Finové jí mají jako úřední jazyk a v USA a Kanadě registrují přes 85 tisíc lidí, kteří mluví švédsky. I když ve Finsku vás nemají rádi, když mluvíte švédsky a v Dánsku vám hrozí fyzické násilí, pokud řeknete, že pocházíte ze Švédska.
Nicméně na VŠE otevřeli pouze dva kurzy, třetí pak z nedostatku zájmu neotevřeli. Já s ještě jednou holčinou jsme chtěli ve studiu pokračovat, tak jsme pak asi rok navštěvovali soukromé hodiny. Kvalita výuky ale nebyla nic moc. Když ta kamarádka odjela na rok do Mexika studovat, tak jsem kurzy přerušil. Počkal jsem asi půl roku, než se otevřely kurzy v Tutoru, a od té doby jsem absolvoval asi tři normální a jeden letní intenzivní. Kvalitou se nedaly srovnat, sice nás na kurz docházelo 4 až 6 lidí (ne 2 jako v posledním), ale učila nás milá a aktivní lektorka a v kurzech vždy panovala dobrá nálada, což pro studium důležité. Studium jsem pak v červnu zakončil mezinárodním certifikátem na úrovni B1.
Švédština - ve švédštině Svenska - ale není jinak extra těžká. Patří do skupiny germánských jazyků a má velmi podobnou strukturu jako například angličtina nebo francouzština. Slovní zásoba se ale nejvíc podobá němčině, i když má hodně slov podobných s angličtinou a z historických důvodů i s francouzštinou. Já říkám, že je to angličtina s německými slovíčky. Co se týče gramatiky, je trochu těžší než angličtina. Například angličtina nemá rod, respektive má jenom jeden rod, švédština má dva - mužský/ženský a střední (v originále utrum a neutrum... něco jako rod utrální a rod neutrální). Každý rod má jiné koncovky přídavných jmen, jiné členy, apod... Ze začátku může připadat složité množné číslo, protože existuje pět způsobů, jak ho vytvořit + ještě nepravidelná podstatná jména. Další zajímavostí obecně u severských jazyků je postpozitivní určitý člen. Takže například pokud máte v angličtině auto "a car" a to auto "the car", tak ve švédštině stojí určitý člen ZA slovem a navíc jako jeho součást: "a car - the car = en bil - bilen". V množném čísle to páchá ještě větší bordel. Taky všude cpou "s": slouží jako přívlastňovací částice "Jakubs = Jakubovo", jako identifikátor trpného rodu "bil köptes = auto bylo koupeno", jako spojka při tvoření delších slov "migrationsverket = přistěhovalecký úřad", jako inidkátor akce, která je dělána společně "vi ses - uvidíme se", a ještě několik dalších použití.
A teď záludná slovíčka. Několik slovíček švédština přebírala z angličtiny tím, že je pouze foneticky přepsala. Tak například rande je "dejt" (v angličtině "date") nebo e-mail je "mejl" (v angličtině "mail"). To zní ještě v pohodě. Ale například "semester" neznamená semestr, jak to vypadá, ale prázdniny. Nebo "glass" není sklo, jako v angličtině, ale zmrzlina (sklo je "glas"). "Full" sice znamená plný, jako v angličtině, ale mnohem častěji se používá překlad ožralý. "Slut" znamená konec (nechám na čtenářích, aby si našli anglický význam). A vrchol všeho je sloveso "kissa", což neznamená líbat se, ale čůrat. Líbat se je ve švédštině "kyssa". A navíc "kissa" se čte [kisa] a "kyssa" se čte [šisa]. Takže na tohle bacha, až budete ve Švédsku randit s místníma. Také za žádných okolností nesmíte ve Švédsku dělat "kuk", například na děti, protože "kuk" ve švédštině znamená č**ák. A až se budete ptát na cestu a někdo vám řekne, že je to třeba pět mil daleko, tak se připravte na dvoudenní pochod, protože jedna švédská míle měří deset kilometrů.
A to jsem ještě nezačal s výslovností... Takže švédština má dva druhy akcentu: grav a akut. Jeden je vysoký a druhý nízký. V mluvené řeči se rychle střídají, někdy i v rámci jednoho slova. Proto švédština zní tak zpěvavě. Je to ale sakra těžký se naučit. Navíc výslovnost samohlásek: švédština má sice stejné samohlásky jako zbytek Evropy, ale ani jedna se nevyslovuje stejně jako v češtině a některé se dokonce vyslovují způsobem, který v češtině ani nemáme. Jejich výslovnost se navíc mění s tím, jestli stojí v přízvučné nebo nepřízvučné slabice a jestli jsou dlouhé nebo krátké. Tak například a se vyslovuje jako takový hybrid mezi našimi a a o. Ä je stejné jako u nás e, ale je víc otevřené, asi jako když mečí koza. Ö je stejné jako v němčině ö - zavřené e. O se čte někdy jako o a někdy jako u, u se čte jako u nebo jako y, y se čte jako německé ü. A pak je tady ještě a s kroužkem - å. To se čte jako klasické o. A co teprve souhlásky... tj je š, g se čte jako j, ale jenom někdy, k se taky někdy čte jako š a někdy jako k, sj se čte jako takový divný zavřený ch nebo jako divný zavřený š, podle toho, kde ve Švédsku se zrovna nacházíte. Rs se strikně čte jako š. Zajímavé bylo sledovat v České televizi reportáže o Andersi Behrnigovi Breivikovi. Až třetí den jim tam asi někdo zavolal a řekl jim, že to není [anders], ale [andeš].
No nějak jsem se o švédštině rozjel, ty největší pakárny jsem vám tu ale objasnil. Pokud jsem něco uvedl špatně nebo by stálo za uvedení něco, co zde není, tak se můžeš Adélo ozvat dole v komentáři.
pondělí 29. srpna 2011
úterý 23. srpna 2011
Jídlo jídlo jídlo
Jelikož tady píšu tenhle příspěvek, tak jsem ještě neumřel na hlad nebo podvýživu. Tedy tady musím něco jíst. Jídlo tady není zas o tolik odlišné - stále se jedná o evropskou zemi.
Tak třeba k snídani se tu těší velké oblibě filmjölk ̶̶ fil-mlíko. Trochu se to podobá našemu kefíru, jenom možná trochu řidší. Dá se to tady koupit v různých příchutích a v různých obsazích tuku, ale jenom na litry. Švédové si to téměř výjimečně lejou někam jinam než na cereálije. Já to piju jako kefír. Často ale ráno nemám na nic chuť, tak si dám jenom džus nebo kus ovoce. O přestávce na švédštině si ale zajdu s Maxem a Julií z Německa na "fika". Fika ve švédštině v překladu znamená něco jako "zajít si s přáteli, kolegy, kamarády nebo rodinou o přestávce v nějaké činnosti na kávu, čaj nebo limonádu s nějakým sladkým pečivem". Nejoblíbenější jsou kanelbulle - skořicové krucánky posypané sladkými krupkami; švédské národní pečivo. Dokonce má i svůj svátek: Kanelbulles dag - den skořicových krucánků. Každý rok 4. října. Když se řekne "fika", tak se nejčastěji myslí kafe se skořicovým šnekem.
O švédských specialitkách se rozepíšu někdy příště, ještě jsem neochutnal všechno.
Obědy a večeře si vařím u sebe, protože i to nejlevnější jídlo, co bych mohl kolem kampusu sehnat, by mě přišo na nejméně 70 SEK, což za tu cenu mám v ČR v akademickém klubu obědy tři, v menze pět. Nakupovat jezdím do Lidlu... Sice se ještě necítím tak jistý, abych vám tu mohl detailně popsat cenovou hladinu (to někdy příště, později), ale zatím mi připadá Lidl nejlevnější. I když jsem tam tuhle nenašel cibuli. Co ale vidím, tak ostatní ceny jsou tu jako u nás, akorát v měně, která je 2,7-krát dražší. Například ve fastfoodu dole v galerii se pohybují ceny od 70 do 100 SEK, což se dá srovnat třeba s Arkádami nebo Chodovem. Jinak v supermarketu se to moc nedá přepočítávat na české koruny. Sice jsem se před odjezdem kouknul na ceny ve Švédsku, ale neprozřetelně jsem se podíval pouze na Lidl (nejlevnější market s nejmenším výběrem) a ještě pouze na letákový ceny. Takže jsem si říkal, že ceny dobrý, jako u nás, a po příjezdu jsem byl šokován kuřecími prsy za dvě stovky kilo nebo chlebem za 70 Kč. I když už jsem tu našel obchod, kde se dají sehnat haribáče za stejnou cenu jako u nás, Toblerone dokonce levněji. A Ritter sport je v Lidlu taky přijatelný.
V neděli přijela máma se svým přítelem Lubošem (jsou tu na dovolené na kolech a přijeli autem) a přivezli mi některé věci, které jsem tu nepotřeboval nebo byly moc těžké, ty které jsou tu moc drahé a nebo ty, které jsem si zapomněl sbalit... třeba zimní bundu, svetry, sako a boty, náhradní povlečení. A taky dvanáct litrů pravého plzeňského, deset lahví vína, dvě lahve sektu, dvě lahve Jamesona, jednu lahev dvanáctiletého Jamesona a dvě lahve grappy od přítelkyně Věrky. Původně to měla být jenom whiskey, ale Věrka překvapila a z Itálie mi přivedla dva litry tvrdýho. Když jsem to viděl, tak jsem se zhrozil, že se tady uchlastám. Toho tvrdýho je tu fakt hodně, to nemůžu všechno vypít. Takže musíte všichni přijet, abych vás mohl pohostit! Dále by to mělo vyvážit přes půl kila medvídků, krabice pusinek od babičky, med a marmelády. Nemohl jsem si tu odpustit domácí meruňkovku. (Pozor, je to meruňkovka jako marmeláda, NE meruňkovice, aby nedošlo k mýlce!)
U sebe vařím to, co mám nakoupeno. Třeba jsem sehnal celkem levné hovězí, tak už jsem měl počtvrté za sebou paprikový guláš. Těstoviny už mi tu lezou krkem - nejrychlejší a nejjednodušší jídlo. Taky jsem si vařil polívky... sice první polívka bez bujónu byla taková mdlá, ale přišel jsem na to, že když se tam přidá zázvor, tak to polévku výrazně vylepší. Měl jsem i jednu čínu a taky nějaký jenom obložený housky. Taky jsem se tady zamiloval do ledového salátu, jenom musím překousnout, že jeden stojí pětatřicet českejch. Bernard jí hlavně těstoviny, teď měl třeba rybí prsty a nebo si udělal jenom kuřecí filetek - prostě klasická studentská strava. První věc, co jsem si tady koupil já, bylo Tabasco a sójová omáčka :-). Takže když jsem začal vařit první "specialitky" se sojovkou, olivami nebo sladkou kukuřicí, tak přišel Bernard a říkal "You eat really strange, Jakub." A když jsem tady hodinu a půl dusil hovězí do guláše, tak už tady z toho šílenýho českýho alchymisty musel být totálně na větvi.
Doma v ČR jsem vařil pouze několik málo typů jídel, ty už mám všechny protočený a teď mi chybí nápady. I když se musím přiznat, koupil jsem si tři mražený pizzy na horší časy a zatím jsem odolal tomu si je udělat. Musím napsat babičkám o nějaké recepty. Pokud máte někdo ze čtenářů - studentů (nebo vy starší - ze studentských let) nějaké tipy na rychlá dobrá studentská jídla, tak se pochlubte dole v komentářích.
Tak třeba k snídani se tu těší velké oblibě filmjölk ̶̶ fil-mlíko. Trochu se to podobá našemu kefíru, jenom možná trochu řidší. Dá se to tady koupit v různých příchutích a v různých obsazích tuku, ale jenom na litry. Švédové si to téměř výjimečně lejou někam jinam než na cereálije. Já to piju jako kefír. Často ale ráno nemám na nic chuť, tak si dám jenom džus nebo kus ovoce. O přestávce na švédštině si ale zajdu s Maxem a Julií z Německa na "fika". Fika ve švédštině v překladu znamená něco jako "zajít si s přáteli, kolegy, kamarády nebo rodinou o přestávce v nějaké činnosti na kávu, čaj nebo limonádu s nějakým sladkým pečivem". Nejoblíbenější jsou kanelbulle - skořicové krucánky posypané sladkými krupkami; švédské národní pečivo. Dokonce má i svůj svátek: Kanelbulles dag - den skořicových krucánků. Každý rok 4. října. Když se řekne "fika", tak se nejčastěji myslí kafe se skořicovým šnekem.
 |
| Kanelbulle. |
O švédských specialitkách se rozepíšu někdy příště, ještě jsem neochutnal všechno.
Obědy a večeře si vařím u sebe, protože i to nejlevnější jídlo, co bych mohl kolem kampusu sehnat, by mě přišo na nejméně 70 SEK, což za tu cenu mám v ČR v akademickém klubu obědy tři, v menze pět. Nakupovat jezdím do Lidlu... Sice se ještě necítím tak jistý, abych vám tu mohl detailně popsat cenovou hladinu (to někdy příště, později), ale zatím mi připadá Lidl nejlevnější. I když jsem tam tuhle nenašel cibuli. Co ale vidím, tak ostatní ceny jsou tu jako u nás, akorát v měně, která je 2,7-krát dražší. Například ve fastfoodu dole v galerii se pohybují ceny od 70 do 100 SEK, což se dá srovnat třeba s Arkádami nebo Chodovem. Jinak v supermarketu se to moc nedá přepočítávat na české koruny. Sice jsem se před odjezdem kouknul na ceny ve Švédsku, ale neprozřetelně jsem se podíval pouze na Lidl (nejlevnější market s nejmenším výběrem) a ještě pouze na letákový ceny. Takže jsem si říkal, že ceny dobrý, jako u nás, a po příjezdu jsem byl šokován kuřecími prsy za dvě stovky kilo nebo chlebem za 70 Kč. I když už jsem tu našel obchod, kde se dají sehnat haribáče za stejnou cenu jako u nás, Toblerone dokonce levněji. A Ritter sport je v Lidlu taky přijatelný.
V neděli přijela máma se svým přítelem Lubošem (jsou tu na dovolené na kolech a přijeli autem) a přivezli mi některé věci, které jsem tu nepotřeboval nebo byly moc těžké, ty které jsou tu moc drahé a nebo ty, které jsem si zapomněl sbalit... třeba zimní bundu, svetry, sako a boty, náhradní povlečení. A taky dvanáct litrů pravého plzeňského, deset lahví vína, dvě lahve sektu, dvě lahve Jamesona, jednu lahev dvanáctiletého Jamesona a dvě lahve grappy od přítelkyně Věrky. Původně to měla být jenom whiskey, ale Věrka překvapila a z Itálie mi přivedla dva litry tvrdýho. Když jsem to viděl, tak jsem se zhrozil, že se tady uchlastám. Toho tvrdýho je tu fakt hodně, to nemůžu všechno vypít. Takže musíte všichni přijet, abych vás mohl pohostit! Dále by to mělo vyvážit přes půl kila medvídků, krabice pusinek od babičky, med a marmelády. Nemohl jsem si tu odpustit domácí meruňkovku. (Pozor, je to meruňkovka jako marmeláda, NE meruňkovice, aby nedošlo k mýlce!)
U sebe vařím to, co mám nakoupeno. Třeba jsem sehnal celkem levné hovězí, tak už jsem měl počtvrté za sebou paprikový guláš. Těstoviny už mi tu lezou krkem - nejrychlejší a nejjednodušší jídlo. Taky jsem si vařil polívky... sice první polívka bez bujónu byla taková mdlá, ale přišel jsem na to, že když se tam přidá zázvor, tak to polévku výrazně vylepší. Měl jsem i jednu čínu a taky nějaký jenom obložený housky. Taky jsem se tady zamiloval do ledového salátu, jenom musím překousnout, že jeden stojí pětatřicet českejch. Bernard jí hlavně těstoviny, teď měl třeba rybí prsty a nebo si udělal jenom kuřecí filetek - prostě klasická studentská strava. První věc, co jsem si tady koupil já, bylo Tabasco a sójová omáčka :-). Takže když jsem začal vařit první "specialitky" se sojovkou, olivami nebo sladkou kukuřicí, tak přišel Bernard a říkal "You eat really strange, Jakub." A když jsem tady hodinu a půl dusil hovězí do guláše, tak už tady z toho šílenýho českýho alchymisty musel být totálně na větvi.
Doma v ČR jsem vařil pouze několik málo typů jídel, ty už mám všechny protočený a teď mi chybí nápady. I když se musím přiznat, koupil jsem si tři mražený pizzy na horší časy a zatím jsem odolal tomu si je udělat. Musím napsat babičkám o nějaké recepty. Pokud máte někdo ze čtenářů - studentů (nebo vy starší - ze studentských let) nějaké tipy na rychlá dobrá studentská jídla, tak se pochlubte dole v komentářích.
pátek 19. srpna 2011
Počasí
Počasí je tu velice obtížné předpovědět, protože se tak třikrát, čtyřikrát denně změní. Poslední dny to obzvlášť mate a člověk se těžko může připravit na všechny možnosti. Dnes ráno svítilo sluníčko, na obloze ani mráček a teplo. Přes den ale přecházejí mraky, z nichž každý vypadá, že z něho zaprší. Pak se zase vyjasnilo, jenom aby teď mohla přes Stockholm procházet mohutná fronta. Je to vidět i na úspěšnosti předpovědi: pokud jsme v ČR zvyklí na 90+% úspěšnost na jeden den, tak zde je to pouze 83%. Pro Švédy tak skutečně není jiná možnost než se s tím vyrovnat příslovím: "Není špatné počasí. Jsou pouze špatně oblečení lidé."
Když ale svítí sluníčko, tak je tu moc hezky. Teploty tu nepřesáhnou 25°C, což je velmi příjemné v porovnání s aktuálními teplotami v ČR. I když tu to sluníčko svítí jinak... nemohl jsem přijít na to, co to je, prostě mi tu denní světlo připadalo odlišné. Pak jsem si ale přečel blog jedné Češky, co žije ve Stockholmu už delší dobu a ta to vyhmátla: Slunce zde svítí pod jiným úhlem. Pro Čecha je půlka srpna spojená s vyššími teplotami a sluncem vysoko na obloze. Mě to zde připadá jako babí léto tak někdy koncem září. Tak jenom doufám, že zde není celý cyklus posunutý... i když břízy zde už začínají žloutnout a opadávat. Možná je nejvyšší čas začít shánět zimní boty. V noci už klesají teploty k deseti stupňům. Včera jsem byl na promítání filmu v parku Rålis v rámci stockholmského filmového festivalu a celkem jsem vymrznul. Dnes jdu znova, tak se musím pořádně obléknout.
I ve Švédsku mají obdobu našeho ČHMI... jmenuje se Swedish Meteorological and Hydrological Institute (webová stránka zde). Koho zajímá aktuální situace srážek, musí jít Weather -> Rainfall radar.
Obecně se zde ale počasí tolik neliší od toho co známe z kontinentální Evropy: teplá léta a mírné deštivé zimy. I tady ve Stockholmu není výjimkou zima bez sněhu. Jenom je to tu všechno takový delší a možná trochu studenější. Něco jiného je samozřejmě Laponsko, tam mrzne až praští už od října.
Když ale svítí sluníčko, tak je tu moc hezky. Teploty tu nepřesáhnou 25°C, což je velmi příjemné v porovnání s aktuálními teplotami v ČR. I když tu to sluníčko svítí jinak... nemohl jsem přijít na to, co to je, prostě mi tu denní světlo připadalo odlišné. Pak jsem si ale přečel blog jedné Češky, co žije ve Stockholmu už delší dobu a ta to vyhmátla: Slunce zde svítí pod jiným úhlem. Pro Čecha je půlka srpna spojená s vyššími teplotami a sluncem vysoko na obloze. Mě to zde připadá jako babí léto tak někdy koncem září. Tak jenom doufám, že zde není celý cyklus posunutý... i když břízy zde už začínají žloutnout a opadávat. Možná je nejvyšší čas začít shánět zimní boty. V noci už klesají teploty k deseti stupňům. Včera jsem byl na promítání filmu v parku Rålis v rámci stockholmského filmového festivalu a celkem jsem vymrznul. Dnes jdu znova, tak se musím pořádně obléknout.
I ve Švédsku mají obdobu našeho ČHMI... jmenuje se Swedish Meteorological and Hydrological Institute (webová stránka zde). Koho zajímá aktuální situace srážek, musí jít Weather -> Rainfall radar.
Obecně se zde ale počasí tolik neliší od toho co známe z kontinentální Evropy: teplá léta a mírné deštivé zimy. I tady ve Stockholmu není výjimkou zima bez sněhu. Jenom je to tu všechno takový delší a možná trochu studenější. Něco jiného je samozřejmě Laponsko, tam mrzne až praští už od října.
úterý 16. srpna 2011
Kontakty, č. 2
Tak jsem se tu už pořádně zabydlel, navázal spoustu nových kontaktů, spřátelil se spoustou lidí z celého světa (jenom s těma švédama ještě pořád nic moc, ale to snad přijde, až s nima začnu mít normální kurzy) a nainstaloval na počítač nové programy.
Na blog mám zatím většinou kladnou odezvu, ale je mi jasné, že tam nenapíšu všechno, co chcete vědět. Tak tedy jak mě kontaktovat:
Po Internetu
Tohle je asi nejlepší způsob, protože tu mám připojení 100/10 Mbit/s (pro ty méně technicky vzdělané - to je asi jako kdybych řekl, že jezdím ve Ferrari). A který program tedy použít?
1) E-mail Můžete použít primární Zaverka.j [at] seznam.cz nebo sekundární Zaverka.j [at] gmail.com. Můžete využít i jeden ze školních e-mailů: zaverjak [at] fit.cvut.cz (ČVUT), xzavj15 [at] vse.cz (VŠE, ale tam budu mít od září přerušené studium, tak se k němu nemusím dostat) nebo zaverka [at] kth.se (KTH).
2) ICQ Moje číslo je 292 400 725. Na ICQ jsem skutečně velmi často. ICQ podporuje audio- i videohovory, takže mi přes ICQ můžete i zavolat.
3) Live Messenger Pro ty kdo netrpí averzí k produktům společnosti Microsoft, tak moje Windows Live ID je Zaverka.j [at] seznam.cz (zaměňte [at] za @). WLM podporuje také audio a video hovory.
4) Skype Klasický Skype pro volání přes Internet. Moje Skype jméno je jakubzav nebo můžete použít e-mail (Zaverka [at] seznam.cz)
Výše uvedené programy se funkčností téměř neliší, všechny 3 umožňují psát zprávy a zprostředkovávat jak audio, tak videohovory. Live Messenger umožňuje i konference, takže si můžeme volat více lidí najednou. Navíc je vše ZDARMA.
Telefonicky
Kdo je technologický dinosaurus a nemůže si vybrat z pěti e-mailových adres a třech komunikačních programů, tak mám dvě telefonní čísla:
5) Švédské telefonní číslo (primární): (+46) 076 069 2542. Mobil nosím vždy s sebou, takže pokud něco skutečně hoří a nejsem on-line, tak použijte tento.
6) České telefonní číslo (sekundární): (+420) 723 639 363. Pro ty, kdo trvají na tom, že mi budou volat, tak použijte české číslo. Vyjde vás to levněji, ale mě to také stojí nějaké peníze. Mobil ale nenosím s sebou, takže se mi třeba nedovoláte, až budu večer někde pařit nebo odjedu na výlet. Navíc na tom mobilu nejsou navenek vidět nepřijaté hovory, takže nevím, jestli mi někdo nevolal, dokud ho neotevřu.
Pokud mi budete volat (ať už na mobil, nebo přes Internet), tak se prosím neptejte na věci, co jsou napsané zde. Rozzlobí mě to. Spíše mi vyprávějte, jak to vypadá u vás, protože z Česka moc novinek nemám.
7) Poštou
Pokud mi chcete poslat pohled nebo dopis, tak budu moc rád. Adresa je:
Hanstavägen 49-859
Stockholm - Kista
164 53
Takže máte celkem sedm způsobů, jak se mnou navázat kontakt. Už se na vás všechny moc těším.
Na blog mám zatím většinou kladnou odezvu, ale je mi jasné, že tam nenapíšu všechno, co chcete vědět. Tak tedy jak mě kontaktovat:
Po Internetu
Tohle je asi nejlepší způsob, protože tu mám připojení 100/10 Mbit/s (pro ty méně technicky vzdělané - to je asi jako kdybych řekl, že jezdím ve Ferrari). A který program tedy použít?
1) E-mail Můžete použít primární Zaverka.j [at] seznam.cz nebo sekundární Zaverka.j [at] gmail.com. Můžete využít i jeden ze školních e-mailů: zaverjak [at] fit.cvut.cz (ČVUT), xzavj15 [at] vse.cz (VŠE, ale tam budu mít od září přerušené studium, tak se k němu nemusím dostat) nebo zaverka [at] kth.se (KTH).
2) ICQ Moje číslo je 292 400 725. Na ICQ jsem skutečně velmi často. ICQ podporuje audio- i videohovory, takže mi přes ICQ můžete i zavolat.
3) Live Messenger Pro ty kdo netrpí averzí k produktům společnosti Microsoft, tak moje Windows Live ID je Zaverka.j [at] seznam.cz (zaměňte [at] za @). WLM podporuje také audio a video hovory.
4) Skype Klasický Skype pro volání přes Internet. Moje Skype jméno je jakubzav nebo můžete použít e-mail (Zaverka [at] seznam.cz)
Výše uvedené programy se funkčností téměř neliší, všechny 3 umožňují psát zprávy a zprostředkovávat jak audio, tak videohovory. Live Messenger umožňuje i konference, takže si můžeme volat více lidí najednou. Navíc je vše ZDARMA.
Telefonicky
Kdo je technologický dinosaurus a nemůže si vybrat z pěti e-mailových adres a třech komunikačních programů, tak mám dvě telefonní čísla:
5) Švédské telefonní číslo (primární): (+46) 076 069 2542. Mobil nosím vždy s sebou, takže pokud něco skutečně hoří a nejsem on-line, tak použijte tento.
6) České telefonní číslo (sekundární): (+420) 723 639 363. Pro ty, kdo trvají na tom, že mi budou volat, tak použijte české číslo. Vyjde vás to levněji, ale mě to také stojí nějaké peníze. Mobil ale nenosím s sebou, takže se mi třeba nedovoláte, až budu večer někde pařit nebo odjedu na výlet. Navíc na tom mobilu nejsou navenek vidět nepřijaté hovory, takže nevím, jestli mi někdo nevolal, dokud ho neotevřu.
Pokud mi budete volat (ať už na mobil, nebo přes Internet), tak se prosím neptejte na věci, co jsou napsané zde. Rozzlobí mě to. Spíše mi vyprávějte, jak to vypadá u vás, protože z Česka moc novinek nemám.
7) Poštou
Pokud mi chcete poslat pohled nebo dopis, tak budu moc rád. Adresa je:
Hanstavägen 49-859
Stockholm - Kista
164 53
Takže máte celkem sedm způsobů, jak se mnou navázat kontakt. Už se na vás všechny moc těším.
neděle 14. srpna 2011
Tekniska högskolans studentkår - Orientation week, č. 2
Kromě Arrival Days se THS postaralo o mnoho jiných akcí v rámci tzv. Orientation week. Kluci z THS Internation jsou fakt pašáci, protože za to nic nedostávají a dělají to o svém volném čase. Jsou to většinou mezinárodní studenti, co zde zůstali na delší dobu.
Hned druhého srpna pořádali v parku v kampu outdoorové aktivity, kde se hrál softball, vybíjená a místí speciální hra Boulle. Boulle se hraje tak, že se hází klacky na jiné klacky a účelem je shodit velkýho klacka - krále. Pravidla to ovšem má celkem složitý a zajímavý. I když na vybíjenou se čtyřiceti lidma na každý straně a dvěma míčí to nemělo. Jelikož druhého srpna začínaly každodenní intenzivní kurzy švédštiny, které trvají celé dopoledne, další aktivity se odehrávaly vždycky odpoledne.
3. srpna: Campus tour
Hned další den jsme absolvovali prohlídku kampu a ihned poté oficiální informační schůzku od KTH. KTH má na Valhallavägen velký kampus, i když ne všechny budovy patří KTH... nachází se tam i akademická nemocnice, vojenská univerzita a spoustu soukromých společností. Všude v kampu je ale spousta stromů, parků, laviček a zeleně. Není to jako kampus ČVUT v Dejvicích, kde se půlka laviček rozpadá, v přerostlých křovinách spí bezdomovci a trávník slouží všem čoklům z širokého okolí jako záchod.
A zde je pár fotografií z kampu a z informační schůzky:
Mě osobně se tenhle styl červených cihel bez omítky hodně líbí. Nejvíc ale obdivuju, a to platí pro celý Stockholm obecně, takovou čistotu a upravenost... nikde se neválí odpadky, v parcích je posekaná tráva, dlažbou neprorůstá tráva, v metru nemají problém s normálními odpadkovými koši, apod.
4. srpna:
Hned po kurzu švédštiny jsme vyrazili na City Rally... rychloprohlídku města s průvodci z řad THS. Já jsem si město prohlédl už individuálně 31.7., kdy jsem měl den volna, ale s průvodci to byla větší zábava. Rozdělili nás do družstev a každé družstvo dostalo papír s úkoly. Trasa skutečně nebyla dlouhá, navštívili jsme ty nejdůležitější místa - Riksdag, Gamla Stan, Slussen, Drottninggatan, Sergels Torg... Po prohlídce jsem se s pár lidma rozhodl akci ještě neukončovat a přesunuli jsme se na západ, na ostrůvek Långholmen na pivo a koupačku.
Zde je pár fotografií z města:
5. srpna:
V 11 hodin se hromadně odjíždělo do IKEy, ale tam já jsem už nepotřeboval a navíc to bylo v 11, což jsem měl ještě kurz. Poté od 17:30 se konala v Nymble Sauna Party. Bohužel se do sauny vešlo pouze třicet lidí, takže museli zavést pořadník. (Na který, jak již víte od minula, jsem se nedostal. Na žádný z nich.) Ani mě to moc nemrzelo, sauna v létě není totéž co sauna v zimě.
7. srpna:
Co mě ale mrzelo hodně, byla grilovací párty v Osqviku. Osqvik je rekreační chata THS ve Stockholmském Skärgårdenu. Skärgård ve švédštině znamená pobřežní souostroví, a když se podíváte na větší mapu Stockholmu, uvidíte, že kolem leží spousta ostrovů (přes 30 000). Skärgård se těší mezi obyvateli Stockholmu vysoké oblibě jako turistická destinace díky hezké přírodě, čistému moři a hlavně soukromí, které jednotlivé ostrovy skýtají. Proto mě mrzelo, že jsem se nedostal taky někam ven z města... bohužel, do chaty se vejde pouze cca 180 lidí, takže byl pořadník.
8. srpna:
Večer se promítal v Nymble švédský film. Nicméně opět místa byla omezená, navíc ten film nevypadal moc zajímavě. Já jsem radši griloval na párty v Lappisu.
Když už jsem ten Lappis nakousnul minule, tak bych mohl vysvětlit, co to teda je. Lappis, zkrácenina z Lappkärrsberget, je velký studentský kampus kousek na sever od hlavního kampu. Neprobíhá zde žádná výuka, celý komplex slouží jako rezidenční zóna pro asi 4 000 studentů. A co se stane, když dáte 4 000 studentů na jedno místo? Party every day, bejby! Navíc Lappis velmi příhodně leží v lesíku a u vody, takže pařící studenti nikoho neotravují. Zdá se tak jasné, že bydlení v Lappisu je snem každého studenta ve Stockholmu. Je dokonce oblíbenější než bydlení na Tekniksringen přímo v KTH hlavním kampu.
9. srpna:
V devět pomáhali členové THS novým studentům zařídit si povolení k pobytu. Nicméně jedná se pouze o úřední záležitost, kterou navíc musíme vyřídit do tří měsíců po příjezdu. Času ještě dost. Odpoledne se rozpršelo, takže se plánované sportovní aktivity přeložily na jindy. Nicméně já nezahálel a večer jsem se přifařil k několika kámošům na další BBQ párty, tentokrát ve Flemingsbergu (další studentská ubytovna).
10. srpna:
Ve 13:30 se ti šťastlivci, co sehnali lístky, odebrali na prohlídku Skansenu. Ale k čertu se Skansenem, když od 19:00 se konal Pub Crawl!!! Ti, co rozumnějí anglicky, už tuší o co jde (taky se tomu někdy říká Bohemian death march :-) ). Asi tři stovky studentů vyrazili do města s tím, že za večer navštíví několik barů za sebou. Nicméně to nakonec zas nebyla taková sranda: pro tři sta studentů najít ve městě bar se ukázalo jako hodně obtížné. Skupina se proto roztrhala a nakonec to nebylo zas tak zábavný... Barbecue v přírodě je lepší.
11. srpna:
Stejně jako předešlý den, ti, kterým se poštěstilo sehnat lísky, vyrazili na prohlídku radnice.
12. srpna:
Jedna z posledních akcí v rámci Orientation Weeku byl piknik v botanické zahradě... Až na to, že 200 studentů s 20 grily z tý botanický brzo vyrazili. Tohle kluci trochu nedomysleli, nakonec se ale našla velká skalnatá pláž hned kousek vedle, takže zábava byla zachráněna. Večer opět párty v Lappisu! Naštěstí mi to do Lappisu jede jenom asi půl hodiny.
A nakonec včera, 13. srpna, se v Nymble pořádala Swedish Dinner and After Party, Dinner opět pouze pro vstupenkáře. Na Swedish Dinner jsem se těšil, ale nakonec mi účastníci popsali, že to bylo celkem zklamání, tři studené chody, navíc nic tradičnícho švédského. After Party ale celkem ušla.
Úplně poslední akcí ale bude Club night ve středu 24. THS si občas pronajme ve městě bar a uspořádá párty. 24. právě bude první párty, která otevírá studentskou sezónu ve Stockholmu.
Minulé dva týdny jsem tedy měl dost napilno, dopoledne švédština, odpoledne párty nebo jiná akce. K tomu si musí člověk vařit, prát a uklízet, navíc na švédštinu spoustu domácích úkolů a nových slovíček, jelikož se musí do 17 lekcí vměstnat práce za 7,5 kreditů. Takže jestli si ještě doteď někdo myslel, že jsem tu v podstatě na prázdninách / poznávacím výletě a flákám se tu, tak ne-e.
Hned druhého srpna pořádali v parku v kampu outdoorové aktivity, kde se hrál softball, vybíjená a místí speciální hra Boulle. Boulle se hraje tak, že se hází klacky na jiné klacky a účelem je shodit velkýho klacka - krále. Pravidla to ovšem má celkem složitý a zajímavý. I když na vybíjenou se čtyřiceti lidma na každý straně a dvěma míčí to nemělo. Jelikož druhého srpna začínaly každodenní intenzivní kurzy švédštiny, které trvají celé dopoledne, další aktivity se odehrávaly vždycky odpoledne.
 | Arrival Day 1.8.2011 |
3. srpna: Campus tour
Hned další den jsme absolvovali prohlídku kampu a ihned poté oficiální informační schůzku od KTH. KTH má na Valhallavägen velký kampus, i když ne všechny budovy patří KTH... nachází se tam i akademická nemocnice, vojenská univerzita a spoustu soukromých společností. Všude v kampu je ale spousta stromů, parků, laviček a zeleně. Není to jako kampus ČVUT v Dejvicích, kde se půlka laviček rozpadá, v přerostlých křovinách spí bezdomovci a trávník slouží všem čoklům z širokého okolí jako záchod.
| Poloha KTH kampu - Zobrazit větší mapu |
A zde je pár fotografií z kampu a z informační schůzky:
 | KTH kampus 31.7.2011 |
Mě osobně se tenhle styl červených cihel bez omítky hodně líbí. Nejvíc ale obdivuju, a to platí pro celý Stockholm obecně, takovou čistotu a upravenost... nikde se neválí odpadky, v parcích je posekaná tráva, dlažbou neprorůstá tráva, v metru nemají problém s normálními odpadkovými koši, apod.
4. srpna:
Hned po kurzu švédštiny jsme vyrazili na City Rally... rychloprohlídku města s průvodci z řad THS. Já jsem si město prohlédl už individuálně 31.7., kdy jsem měl den volna, ale s průvodci to byla větší zábava. Rozdělili nás do družstev a každé družstvo dostalo papír s úkoly. Trasa skutečně nebyla dlouhá, navštívili jsme ty nejdůležitější místa - Riksdag, Gamla Stan, Slussen, Drottninggatan, Sergels Torg... Po prohlídce jsem se s pár lidma rozhodl akci ještě neukončovat a přesunuli jsme se na západ, na ostrůvek Långholmen na pivo a koupačku.
Zde je pár fotografií z města:
 | City Rally 31.7.2011 |
5. srpna:
V 11 hodin se hromadně odjíždělo do IKEy, ale tam já jsem už nepotřeboval a navíc to bylo v 11, což jsem měl ještě kurz. Poté od 17:30 se konala v Nymble Sauna Party. Bohužel se do sauny vešlo pouze třicet lidí, takže museli zavést pořadník. (Na který, jak již víte od minula, jsem se nedostal. Na žádný z nich.) Ani mě to moc nemrzelo, sauna v létě není totéž co sauna v zimě.
7. srpna:
Co mě ale mrzelo hodně, byla grilovací párty v Osqviku. Osqvik je rekreační chata THS ve Stockholmském Skärgårdenu. Skärgård ve švédštině znamená pobřežní souostroví, a když se podíváte na větší mapu Stockholmu, uvidíte, že kolem leží spousta ostrovů (přes 30 000). Skärgård se těší mezi obyvateli Stockholmu vysoké oblibě jako turistická destinace díky hezké přírodě, čistému moři a hlavně soukromí, které jednotlivé ostrovy skýtají. Proto mě mrzelo, že jsem se nedostal taky někam ven z města... bohužel, do chaty se vejde pouze cca 180 lidí, takže byl pořadník.
8. srpna:
Večer se promítal v Nymble švédský film. Nicméně opět místa byla omezená, navíc ten film nevypadal moc zajímavě. Já jsem radši griloval na párty v Lappisu.
Když už jsem ten Lappis nakousnul minule, tak bych mohl vysvětlit, co to teda je. Lappis, zkrácenina z Lappkärrsberget, je velký studentský kampus kousek na sever od hlavního kampu. Neprobíhá zde žádná výuka, celý komplex slouží jako rezidenční zóna pro asi 4 000 studentů. A co se stane, když dáte 4 000 studentů na jedno místo? Party every day, bejby! Navíc Lappis velmi příhodně leží v lesíku a u vody, takže pařící studenti nikoho neotravují. Zdá se tak jasné, že bydlení v Lappisu je snem každého studenta ve Stockholmu. Je dokonce oblíbenější než bydlení na Tekniksringen přímo v KTH hlavním kampu.
 | |
| Lappis |
V devět pomáhali členové THS novým studentům zařídit si povolení k pobytu. Nicméně jedná se pouze o úřední záležitost, kterou navíc musíme vyřídit do tří měsíců po příjezdu. Času ještě dost. Odpoledne se rozpršelo, takže se plánované sportovní aktivity přeložily na jindy. Nicméně já nezahálel a večer jsem se přifařil k několika kámošům na další BBQ párty, tentokrát ve Flemingsbergu (další studentská ubytovna).
10. srpna:
Ve 13:30 se ti šťastlivci, co sehnali lístky, odebrali na prohlídku Skansenu. Ale k čertu se Skansenem, když od 19:00 se konal Pub Crawl!!! Ti, co rozumnějí anglicky, už tuší o co jde (taky se tomu někdy říká Bohemian death march :-) ). Asi tři stovky studentů vyrazili do města s tím, že za večer navštíví několik barů za sebou. Nicméně to nakonec zas nebyla taková sranda: pro tři sta studentů najít ve městě bar se ukázalo jako hodně obtížné. Skupina se proto roztrhala a nakonec to nebylo zas tak zábavný... Barbecue v přírodě je lepší.
11. srpna:
Stejně jako předešlý den, ti, kterým se poštěstilo sehnat lísky, vyrazili na prohlídku radnice.
12. srpna:
Jedna z posledních akcí v rámci Orientation Weeku byl piknik v botanické zahradě... Až na to, že 200 studentů s 20 grily z tý botanický brzo vyrazili. Tohle kluci trochu nedomysleli, nakonec se ale našla velká skalnatá pláž hned kousek vedle, takže zábava byla zachráněna. Večer opět párty v Lappisu! Naštěstí mi to do Lappisu jede jenom asi půl hodiny.
A nakonec včera, 13. srpna, se v Nymble pořádala Swedish Dinner and After Party, Dinner opět pouze pro vstupenkáře. Na Swedish Dinner jsem se těšil, ale nakonec mi účastníci popsali, že to bylo celkem zklamání, tři studené chody, navíc nic tradičnícho švédského. After Party ale celkem ušla.
Úplně poslední akcí ale bude Club night ve středu 24. THS si občas pronajme ve městě bar a uspořádá párty. 24. právě bude první párty, která otevírá studentskou sezónu ve Stockholmu.
Minulé dva týdny jsem tedy měl dost napilno, dopoledne švédština, odpoledne párty nebo jiná akce. K tomu si musí člověk vařit, prát a uklízet, navíc na švédštinu spoustu domácích úkolů a nových slovíček, jelikož se musí do 17 lekcí vměstnat práce za 7,5 kreditů. Takže jestli si ještě doteď někdo myslel, že jsem tu v podstatě na prázdninách / poznávacím výletě a flákám se tu, tak ne-e.
pátek 12. srpna 2011
Tekniska högskolans studentkår - Orientation week
Každá univerzita ve Švédsku má svůj studentkår, což je něco jako studentské odbory nebo lépe studentské unie. Zatím mi není jasné, jak studentské unie ve Švédsku fungují, o tom někdy příště. Dnes napíšu o THS (Tekniska högskola studentkår) Internation, což je část studentské unie KTH, která se stará o mezinárodní studenty. Na KTH nejsou pouze Erasmáci, i když těch je tu většina. Tento školní rok bude na KTH cca 1500 zahraničních studentů, z čehož 1000 jsou Erasmáci a 500 studenti dvouletých magisterských programů.
Především se THS International postarala o dlouhý seznam Welcome aktivit pro přijíždějící studenty. Hned prvního a druhého srpna, což byly oficiální Arrival Days, stáli zástupci THS na letišti Arlanda, na hlavním nádraží, ve stanicích metra a před vchodem do kampu a směrovali přijíždějící studenty na ty správná místa: Accommodation office, aby si mohli vyzvednout klíče od studentských ubytoven, a do Nymble, kde bylo připraveno pohoštění a rozdávali se uvítací balíčky.
V uvítacích balíčcích se nacházelo spoustu užitečných informačních letáčků, funkční švédská SIM karta, vstupenka na party, organizační kalendář a kondom :-). Zároveň se prodávali vstupenky na další akce. Já jsem dorazil v podstatě jako první. V hostelu jsem se seznámil s Davidem ze Španělska, který se znal se skupinou dalších Erasmáků: Jostem z Německa, Dominikem ze Švýcarska, Guillaumem z Francie, Esther a Ibone ze Španělska, Linou z Řecka a ještě dalšími lidmi, které si už nepamatuju, a společně jsme kolem desáté dorazili na KTH - z hostelu jsme to měli 10 min pěšky. Ukázalo se však, že jsme dorazili příliš brzo: zástupci THS tepve dovylepovali šipky a Accommodation office byla ještě zavřená. Vstupenky a pořadníky na další akce nikde a po dotazu řekli, že "ještě nejsou". Usoudili jsme tudíž, že budou asi až následující den, aby dali všem studentům stejnou šanci. Po otevření Accommodation office jsme si vyřidili klíče a po výměně telefonních čísel vyrazil každý směrem ke svému studentskému domovu. Pořadníky a vstupenky se ale objevily později ten den a byly téměř okamžitě plné nebo pryč. Další den už bylo pouze oznámeno, že veškeré počtem omezené akce jsou beznadějně plné. Nicméně se konalo i mnoho počtem neomezených akcí, byly to sice trochu masovky, ale stály za to.
Později se ozvu s podrobným popisem všech aktivit, teď ale musím na autobus, v Lappisu je mega párty!!!
Především se THS International postarala o dlouhý seznam Welcome aktivit pro přijíždějící studenty. Hned prvního a druhého srpna, což byly oficiální Arrival Days, stáli zástupci THS na letišti Arlanda, na hlavním nádraží, ve stanicích metra a před vchodem do kampu a směrovali přijíždějící studenty na ty správná místa: Accommodation office, aby si mohli vyzvednout klíče od studentských ubytoven, a do Nymble, kde bylo připraveno pohoštění a rozdávali se uvítací balíčky.
 | |
| Nymble - budova studentské unie na KTH. Nymble je centrum studentského života na KTH. Nachází se zde restaurace, knihkupectví, studentské prostory, bar, terasa a samozřejmě hlavní kancelář. Za budovou je dokonce malý parčík. |
Později se ozvu s podrobným popisem všech aktivit, teď ale musím na autobus, v Lappisu je mega párty!!!
úterý 9. srpna 2011
Studium na KTH
KTH, neboli Kungliga Tekniska Högskolan je největší švédskou technickou školou: celá jedná třetina všech čertstvých švédských inženýrů každý rok promuje na KTH. Pravidleně se také umisťuje v první stovce nejlepších technickch univerzit na světě. Já jsem na fakultě Computer Science and Communication, ale to pouze znamená, že jsem tam zapsán jako student. Studijní plán si sestavuji individuální podle toho, co potřebuji, aby mi na ČVUT uznali.
Na KTH se také nedělí akademický rok na semestry (taky možná proto, že "semester" ve švédštině znamená "dovolená" nebo "prázdniny" - více o vypečenostech švédštiny někdy příště). Dělí se na 4 periody: první od konce srpna do půlky října, pak jsou cca 10 dní zkoušky a prázdniny, druhá od konce října tak do půlky prosince, pak jsou zkoušky a vánoční a zimní prázdniny, třetí od půlky ledna do půlky března, pak opět zkoušky a čtvrtá perioda končí 25.5. se zkouškama přesahujícíma až do června. Z praktických důvodů se ale první a druhá perioda označuje jako "podzimní pololetí" a třetí a čtvrtá jako "jarní pololetí". Každá perioda má normálně učební a zkouškové období a obyčejně se každou periodu studují jeden až dva předměty. Předměty ale taky někdy mohou přesahovat do více period a mít mezizkoušky a jejich kreditové ohodnocení a studijní zátěž se mohou v jednotlivých periodách lišit. A to předměty nemají pouze přednášky a cvičení, ale mohou mít také laboratorní cvičení, lekce, týmové projekty, samostatnou práci apod..., kde u každého se může a nemusí sledovat docházka. Navíc předměty nemají pevný týdenní rozvrh, ale místo toho každý týden se učí jinak - někdy je třeba jenom jedna přednáška za týden a další týden může být 8 hodin denně od pondělí do pátku týmový projekt, další týden tři přednášky a po nich laboratorní cvičení, různě dlouhá. Celkem bordel, co?
Já jsem si na "podzimní pololetí" zapsal celkem čtyři předměty: Computer Security (perioda 2), Human-Computer Interaction: Principles and Design (perioda 1), Compilers and Executions Environments (perioda 2) a Swedish Advanced Level (perioda 1 i 2). Jelikož rozvrhy předmětů jsou sladěny pouze do studijních plánů a navíc různé předměty mám v různých kampech, tak se mi v rozvrhu objevilo celkem dost konfliktů, jejichž závažnost budu muset ještě prozkoumat.
Akademický systém tu není vůbec jednoduchý... A to jsem si myslel, že ten na ČVUT je složitý.
Momentálně ale docházím každý den od devíti do dvanácti na intenzivní kurz švédštiny. Učí nás milá, ale přísná starší paní Bibi Opot. Při zápisu nás e-mailem varovali, že "DS1520 není konverzační cvičení, ale akademický kurz s domácí přípravou, povinnou docházkou a závěrečnou zkouškou". A napsali to správně, protože každý den máme tak dva až tři domácí úkoly a v nové slovní zásobě zatím trochu plavu. Přes víkend jsme měli napsat článek a neustále jsme zásobeni novými nepovinnými cvičeními a slovíčky. I když musím říct, že mi tu pomáhá prostředí. Všude ve městech jsou švédské nápisy, snažím se číst stockholmské Metro a dokonce s Maxem z Frankfurtu, který chodí se mnou na kurz, se snažíme bavit pouze švédsky. Je to ale dost schíza... člověk musí mluvit někdy anglicky, někdy švédsky, navíc myslí v češtině. Pak se mi to taky prohazuje... mluvím anglicky a česky a myslím švédsky, myslím anglicky a mluvím česky, myslím česky a míchám angličtinu se švédštinou. Takže celkem zábava.
 |
| "Vetenskap och konst" v emblému znamená "Věda a umění". Moto reprezentuje fakt, že k technickému vývoji je také zapotřebí kultura a že tyto dva aspekty jsou často propojeny. |
Já jsem si na "podzimní pololetí" zapsal celkem čtyři předměty: Computer Security (perioda 2), Human-Computer Interaction: Principles and Design (perioda 1), Compilers and Executions Environments (perioda 2) a Swedish Advanced Level (perioda 1 i 2). Jelikož rozvrhy předmětů jsou sladěny pouze do studijních plánů a navíc různé předměty mám v různých kampech, tak se mi v rozvrhu objevilo celkem dost konfliktů, jejichž závažnost budu muset ještě prozkoumat.
Akademický systém tu není vůbec jednoduchý... A to jsem si myslel, že ten na ČVUT je složitý.
Momentálně ale docházím každý den od devíti do dvanácti na intenzivní kurz švédštiny. Učí nás milá, ale přísná starší paní Bibi Opot. Při zápisu nás e-mailem varovali, že "DS1520 není konverzační cvičení, ale akademický kurz s domácí přípravou, povinnou docházkou a závěrečnou zkouškou". A napsali to správně, protože každý den máme tak dva až tři domácí úkoly a v nové slovní zásobě zatím trochu plavu. Přes víkend jsme měli napsat článek a neustále jsme zásobeni novými nepovinnými cvičeními a slovíčky. I když musím říct, že mi tu pomáhá prostředí. Všude ve městech jsou švédské nápisy, snažím se číst stockholmské Metro a dokonce s Maxem z Frankfurtu, který chodí se mnou na kurz, se snažíme bavit pouze švédsky. Je to ale dost schíza... člověk musí mluvit někdy anglicky, někdy švédsky, navíc myslí v češtině. Pak se mi to taky prohazuje... mluvím anglicky a česky a myslím švédsky, myslím anglicky a mluvím česky, myslím česky a míchám angličtinu se švédštinou. Takže celkem zábava.
neděle 7. srpna 2011
První týden ve Stockholmu
Tak mám tady za sebou první týden. První týden v cizině. Ještě jich zbývá asi 45. Po týdnu už se člověk rozkouká, ví co a jak (teda teoreticky) a zvykne si, tak bych se s vámi chtěl podělit o pár osobních postřehů o tom, jakou má Stockholm pověst a jaký doopravdy je.
Tak hned zaprvé bych chtěl zmínit, jakou má Stockholm skvělou pověst v zahraničí, jaké je to hezké, čisté a způsobné město. První den jsem si chvílema myslel, že jsem omylem přistál někde jinde asi. Stockholm je normálně klasické západoevropské velkoměsto, s grafitti, odpadky v ulicích a parcích, s bezdomovci, apod. Po týdnu bych ho ale skutečně zhodnotil jako čistčí... graffiti je tu výrazně méně než v Praze (jedna z věcí, co mi v Praze hrozně vadí), vajglů se po ulici taky válí spoustu, ale na druhou stranu tu nejsou hromady odpadků, v příkopech se neválí PET lahve (možná protože je na ně záloha... a to hned 1 SEK na malý a 2 SEK na velký) a odpadkové koše jsou na každém rohu.
Na druhou stranu tomu tady chybí takovej trochu šmrnc. Všechno je takový stejný, nevýrazný, nevyčuhující. Obecně na mě všechno ve Stockholmu působí starým, oprýskaným, šedivým, ale dobře udržovaným dojmem. Je tu také spousta cyklistů - a cyklostezky tu vedou snad všemi ulicemi. Když přecházíte ulici, musíte se vždy rozhlídnou čtyřikrát - dvakrát po autech a dvakrát po cyklistech. Navíc jsou často stezky součástí chodníku a musíte si pak dát pozor, po které straně jdete. Člověk na to snadno zapomene, diví se, proč do něho ty cyklisti furt téměř najížděj a pak si uvědomí, že je to vlastně jeho vina.
Je tu také oproti Praze výrazně více parků a zelených ploch. Nejsou to ale neútulné parky s přerostlými stromy, jako je třeba nechvalně proslulý pražský Sherwood nebo temný les jako je Stromovka, ale menší, travnaté plochu s fontánkami, keři a slunnými lavičkami. A je to znát i na kvalitě vzduchu... když jsem se konečně po výlezu z metra poprvé pořádně nadechnul, tak to vonělo jako příroda, ne jako oxid dusičitý. Možná k tomu ale přispívají i autobusy na etanol v centru města a blízkost moře.
Na počasí si tu zatím nemůžu stěžovat. Nejvyšší teploty nepřesáhnou pětadvacet, svítí sluníčko, žádný vítr. Akorát včera trochu sprchlo (a dnes lilo jako z konve celý den). Spousta lidí vyráží do ulic, do parků, na piknik, zaběhat si, na kolo. Včera jsme měli s partou mezinárodních studentů grilovačku. Počasí parádní, i koupání v jezeře/moři bylo parádní. Píšu jezeře/moři, protože to člověk moc nepozná. Stockholm totiž leží u moře a na jezeře Mälaren, ale to jezero má nadmořskou výšku asi 30 centimetrů. Voda je to tak taková trochu slaná, trochu sladká, trochu špinavá z moře, trochu zabarvená z jezera, takovej hodně velkej mix, ale na koupání příjemná. Dá se koupat v centru města, je to výrazně čistčí než třeba Vltava v Praze nebo Dunaj ve Vídni, ale musíte si dát akorát pozor, aby vás nepřejel trajekt.
Příště se už konečně ozvu, jak to vypadá ve škole, co budu studovat a jak se zatím učím švédsky. Pokud by vás zajímalo něco konkrétnějšího nebo pouze chcete poskytnout zpětnou vazbu, tak se ozvěte dole v komentářích.
 |
| Výhled z centra města |
 |
| Typická stockholmská třída... Götagatan (čtí jétagótan). V pozadí Ericsson Globe, víceúčelová hala a v součastnosti největší sférická budova na světě |
Na druhou stranu tomu tady chybí takovej trochu šmrnc. Všechno je takový stejný, nevýrazný, nevyčuhující. Obecně na mě všechno ve Stockholmu působí starým, oprýskaným, šedivým, ale dobře udržovaným dojmem. Je tu také spousta cyklistů - a cyklostezky tu vedou snad všemi ulicemi. Když přecházíte ulici, musíte se vždy rozhlídnou čtyřikrát - dvakrát po autech a dvakrát po cyklistech. Navíc jsou často stezky součástí chodníku a musíte si pak dát pozor, po které straně jdete. Člověk na to snadno zapomene, diví se, proč do něho ty cyklisti furt téměř najížděj a pak si uvědomí, že je to vlastně jeho vina.
Je tu také oproti Praze výrazně více parků a zelených ploch. Nejsou to ale neútulné parky s přerostlými stromy, jako je třeba nechvalně proslulý pražský Sherwood nebo temný les jako je Stromovka, ale menší, travnaté plochu s fontánkami, keři a slunnými lavičkami. A je to znát i na kvalitě vzduchu... když jsem se konečně po výlezu z metra poprvé pořádně nadechnul, tak to vonělo jako příroda, ne jako oxid dusičitý. Možná k tomu ale přispívají i autobusy na etanol v centru města a blízkost moře.
 |
| K demonstraci toho, jací jsou švédi ekologičtí fanatici, tak tohle jsou ekologické obelisky. Každá vlnovka na stěnách hranolu má v sobě žarovičky a těmi znázorňuje nějakou ekologickou zátěž - například dusičnany ve vodě, polétavý prach ve vzduchu apod. Každý tak může sledovat, jak se Stockholmu daří čistit své prostředí. |
Na počasí si tu zatím nemůžu stěžovat. Nejvyšší teploty nepřesáhnou pětadvacet, svítí sluníčko, žádný vítr. Akorát včera trochu sprchlo (a dnes lilo jako z konve celý den). Spousta lidí vyráží do ulic, do parků, na piknik, zaběhat si, na kolo. Včera jsme měli s partou mezinárodních studentů grilovačku. Počasí parádní, i koupání v jezeře/moři bylo parádní. Píšu jezeře/moři, protože to člověk moc nepozná. Stockholm totiž leží u moře a na jezeře Mälaren, ale to jezero má nadmořskou výšku asi 30 centimetrů. Voda je to tak taková trochu slaná, trochu sladká, trochu špinavá z moře, trochu zabarvená z jezera, takovej hodně velkej mix, ale na koupání příjemná. Dá se koupat v centru města, je to výrazně čistčí než třeba Vltava v Praze nebo Dunaj ve Vídni, ale musíte si dát akorát pozor, aby vás nepřejel trajekt.
 | |
| Koupačka v centru města |
 |
| Studentská grilovací párty |
Příště se už konečně ozvu, jak to vypadá ve škole, co budu studovat a jak se zatím učím švédsky. Pokud by vás zajímalo něco konkrétnějšího nebo pouze chcete poskytnout zpětnou vazbu, tak se ozvěte dole v komentářích.
pátek 5. srpna 2011
Kontakty
Pro ty z vás, kteří mě chtějí kontaktovat, tak zde jsou mé kontaktní údaje:
Adresa:
Hanstavägen 49-859
164 53 Stockholm - Kista
Telefonní číslo:
(+46)0760692542
E-mail:
Použijte český, zaverka.j@seznam.cz
ICQ: 292400725
V budoucnu budu mít i Skype pro volání zdarma, ale ještě nemám mikrofon :)
Adresa:
Hanstavägen 49-859
164 53 Stockholm - Kista
Telefonní číslo:
(+46)0760692542
E-mail:
Použijte český, zaverka.j@seznam.cz
ICQ: 292400725
V budoucnu budu mít i Skype pro volání zdarma, ale ještě nemám mikrofon :)
Ubytování
Byl zde požadavek, abych napsal, ja to vypadá ve škole, ale zatím si to nechám na jindy a napíšu, kde to teď vlastně bydlím.
První dva dny jsem bydlel v hostelu, protože ubytování od školy jsem měl zařízené od prvního srpna a před tím by my klíče nedali. Stejně byl víkend, takže Accommodation Office byla zavřená. Hostel byl celkem drahý (290 SEK za noc), ale zase byl se snídaní. Navíc byl zařízen v suterénu, takže se spalo v malých kamrlících bez oken po čtyřech. První noc už navíc měli plno, tak mě museli dát do jednolůžáku, který měl asi dva a půl metru čtverečných se vším. Zní to jako vězení, mrňavý kobky v podzemí bez oken, ale vlastně to bylo celkem fajn.
Od pondělka ale už bydlím na koleji v kampusu. KTH má po Stockholmu několik kampusů, já bydlím v kampusu Kista (čti šííísta, jo, správně, to "í" je tam hrozně dlouhý), což je asi 10 km od hlavního kampusu, na severním předměstí. Zde sídlí fakulta komunikací a informačních technologií v hi-tech vědecké čtvrti Kista Science City. Například zde sídlí mnoho ICT firem jako třeba švédský Microsoft nebo IBM. Taky Ericsson, největší světový výrobce telekomunikační techniky, má své hlavní sídlo zde. Nejvíc se v Kistě daří vývoji bezdrátové komunikaci, například již zmíněný Ericsson zde vyvinul technologii Bluetooth. Díky výrazné koncentraci informačních a telekomunikačních společností má Kista několik přezdívek, například Chipsta nebo Wireless Valley (varianta na Silicon Valley).
Kista má ale i svoji odvrácenou stránku. Patří totiž, společně se čtvrtěmi Rinkeby, Akalla, Hansta a Husby, do samosprávního městského celku Rinkeby-Kista, který má cca 45 000 obyvatel, z čehož 77% obyvatel jsou přistěhovalci nebo mají přistěhovlecký původ (narodili se ve Švédsku dvěma přistěhovalcům), převážně z Asie a Afriky. Nicméně ve většině případů jsou to političtí nebo váleční uprchlíci. Když jdete po ulici, tak je to vidět; potkáváte spoustu černochů a ženských v šátku (burku jsem tu ale ještě neviděl) a slyšíte možná víc cizí řeči než švédštiny. Dokonce v 80-ých letech se v Rinkeby objevil nový sociolekt švédštiny, tzv. Rinkeby švédština, která kombinuje švédský jazyk s mnoha dalšími, např. španělštinou, turečtinou, arabštinou, atd...
Já bydlím v budově, která se jmenuje Kista Studentbostader (Studenské bydlení Kista), což jsou dva vysoké věžáky postavené nad obchodním centrem Kista Galleria.
Kista Galleria je něco jako centrum Kisty, je to hrozně velká budova s obchodním centrem, hotelem, parkovišti, studenským ubytováním, multikinem, restauracemi, dvěma supermarkety a kancelářskými prostory. Dobré je, že je přímo napojena na metro (neboli Tunnelbana ve švédštině - tunelová dráha) a na lokální autobusy. Na hlavní kampus je to cca 30-45 minut, podle toho, jak vám to zrovna jede. bydlím v osmém patře, což je na fotce třetí od konce tmavě modrých pater.
Na stránkách KTH sice psali, že v místnosti bude jenom základní vybavení: postel s matrací, stůl, dvě židle, kuchyňka a skříně, ale že předchozí obyvatelé můžou v pokoji nechat nějaké vybavení, které si nechtějí odvézt. Já jsem měl v pokoji skutečně jenom to základní vybavení... předchozí nájemnící odvezli vše, co nebylo přibitý. Dokonce na stropě jsou háky se zásuvkou na lampu a nad mojí postelí jsou čtyři díry ve zdi, pravděpodobně na poličku. Takže téměř okamžitě po příjezdu jsem nabral směr IKEA a nechal tam asi tři a půl tisíce. Na druhou stranu se mi ale líbí skutečně velká koupelna, mikrovlnka a taky to, že po příjezdu všechno fungovalo. I když lednička by mohla být větší a taky mi chybí trouba, ale ty jsou ve společných kuchyních v šestém patře.
Spolubydlící je z Madridu a jmenuje se Bernard Hernandez. Bohužel ale máme skutečně sdílený pokoj, takže postele skoro vedle sebe, žádný soukromí. Přijel taky na rok a studuje elektrické inženýrství.
První dva dny jsem bydlel v hostelu, protože ubytování od školy jsem měl zařízené od prvního srpna a před tím by my klíče nedali. Stejně byl víkend, takže Accommodation Office byla zavřená. Hostel byl celkem drahý (290 SEK za noc), ale zase byl se snídaní. Navíc byl zařízen v suterénu, takže se spalo v malých kamrlících bez oken po čtyřech. První noc už navíc měli plno, tak mě museli dát do jednolůžáku, který měl asi dva a půl metru čtverečných se vším. Zní to jako vězení, mrňavý kobky v podzemí bez oken, ale vlastně to bylo celkem fajn.
Od pondělka ale už bydlím na koleji v kampusu. KTH má po Stockholmu několik kampusů, já bydlím v kampusu Kista (čti šííísta, jo, správně, to "í" je tam hrozně dlouhý), což je asi 10 km od hlavního kampusu, na severním předměstí. Zde sídlí fakulta komunikací a informačních technologií v hi-tech vědecké čtvrti Kista Science City. Například zde sídlí mnoho ICT firem jako třeba švédský Microsoft nebo IBM. Taky Ericsson, největší světový výrobce telekomunikační techniky, má své hlavní sídlo zde. Nejvíc se v Kistě daří vývoji bezdrátové komunikaci, například již zmíněný Ericsson zde vyvinul technologii Bluetooth. Díky výrazné koncentraci informačních a telekomunikačních společností má Kista několik přezdívek, například Chipsta nebo Wireless Valley (varianta na Silicon Valley).
Kista má ale i svoji odvrácenou stránku. Patří totiž, společně se čtvrtěmi Rinkeby, Akalla, Hansta a Husby, do samosprávního městského celku Rinkeby-Kista, který má cca 45 000 obyvatel, z čehož 77% obyvatel jsou přistěhovalci nebo mají přistěhovlecký původ (narodili se ve Švédsku dvěma přistěhovalcům), převážně z Asie a Afriky. Nicméně ve většině případů jsou to političtí nebo váleční uprchlíci. Když jdete po ulici, tak je to vidět; potkáváte spoustu černochů a ženských v šátku (burku jsem tu ale ještě neviděl) a slyšíte možná víc cizí řeči než švédštiny. Dokonce v 80-ých letech se v Rinkeby objevil nový sociolekt švédštiny, tzv. Rinkeby švédština, která kombinuje švédský jazyk s mnoha dalšími, např. španělštinou, turečtinou, arabštinou, atd...
Já bydlím v budově, která se jmenuje Kista Studentbostader (Studenské bydlení Kista), což jsou dva vysoké věžáky postavené nad obchodním centrem Kista Galleria.
Kista Galleria je něco jako centrum Kisty, je to hrozně velká budova s obchodním centrem, hotelem, parkovišti, studenským ubytováním, multikinem, restauracemi, dvěma supermarkety a kancelářskými prostory. Dobré je, že je přímo napojena na metro (neboli Tunnelbana ve švédštině - tunelová dráha) a na lokální autobusy. Na hlavní kampus je to cca 30-45 minut, podle toho, jak vám to zrovna jede. bydlím v osmém patře, což je na fotce třetí od konce tmavě modrých pater.
Na stránkách KTH sice psali, že v místnosti bude jenom základní vybavení: postel s matrací, stůl, dvě židle, kuchyňka a skříně, ale že předchozí obyvatelé můžou v pokoji nechat nějaké vybavení, které si nechtějí odvézt. Já jsem měl v pokoji skutečně jenom to základní vybavení... předchozí nájemnící odvezli vše, co nebylo přibitý. Dokonce na stropě jsou háky se zásuvkou na lampu a nad mojí postelí jsou čtyři díry ve zdi, pravděpodobně na poličku. Takže téměř okamžitě po příjezdu jsem nabral směr IKEA a nechal tam asi tři a půl tisíce. Na druhou stranu se mi ale líbí skutečně velká koupelna, mikrovlnka a taky to, že po příjezdu všechno fungovalo. I když lednička by mohla být větší a taky mi chybí trouba, ale ty jsou ve společných kuchyních v šestém patře.
Spolubydlící je z Madridu a jmenuje se Bernard Hernandez. Bohužel ale máme skutečně sdílený pokoj, takže postele skoro vedle sebe, žádný soukromí. Přijel taky na rok a studuje elektrické inženýrství.
úterý 2. srpna 2011
Příjezd
Tak jsem tady... přiletěl jsem na Arlandu, což je hlavní švédské letiště asi 70 km od Stockholmu. V Praze jsem se samozřejmě postavil k nějaký neschopný slečně na check-inu, jejíž fronta postupovala dvakrát pomaleji než té druhé. Pak další fronta na security checku. A zmínil jsem kolonu na rozkopané Jižní spojce u Štěrbohol? Prostě všude fronty. Po příletu do Švédska mi vyjely kufry na pás jako prvnímu, takže jsem akorát čapnul kufry a jel, žádný čekání. Je prostě vidět, že v tom Švédsku jsou o mnoho dál než my :)
Jelikož jsem přiletěl o dva dny dříve (ve snaze ušetřit za letenky, což se ale nakonec moc nepodařilo), tak jsem si dopředu rezervoval hostel. Cesta do hostelu začala celkem v pohodě, ale po příjezdu na S-Centralen (něco jako Hlavák u nás) situace přituhla. Trochu jsem po hlavním nádraží bloudil, než jsem našel prodejnu jízdenek. Chtěl jsem jet ty dvě stanice i načerno, ale zastavily mě turnikety před vchodem :-). Navíc zrovna přes léto mají kus hlavní linky v opravě, takže všude sádrokartonový stěny, úzký chodby a proudy lidí.
Pak jsem NAŠTĚSTÍ neměl problém s penězma, ale mohl být. S sebou jsem nevezl ani jednu švédskou korunu, spoléhal jsem se na platby kartou a bankomaty. Takže nejdřív oba dva bankomaty na letišti byly rozbitý. Naštěstí se dal lístek na bus zaplatit kartou. Při platbě ale byl trochu problém. To jsem si uvědomil, že pokud by byl s kartou nějaký problém, tak bych se z letiště nedostal. Nakonec to ale vyšlo a přijel jsem na hlavní nádraží. Tam jsem našel bankomat a po zasunutí karty to napsalo "vaše karta nepodporuje zahraniční měnu". To mi opět trochu zatrnulo, protože jsem neměl jiný způsob jak získat švédské koruny a byl bych totálně v pr... háji. Naštětí ale výběr proběhl v pořádku a s tvrdou keší v kapse jsem se uklidnil. Nakonec jsem ve druhé peněžence, kterou si vezu na český peníze a kterou jsem pouze hodil do batohu, našel 150 €, který se tam vzaly fakt nevím jak.
Takže první den celkem stres. Druhý den to celkem šlo, ale po registraci na KTH začal další stres. Momentálně sem moc přispívat nestíhám, napíšu zase zítra, až ušetřím další čas.
 |
| Přiletěl jsem tímto letadlem. Poznám to, protože Norwegian mají na ocasech historické osobnosti Skandinávie a já letěl s Kristiánem Birkelandem |
Jelikož jsem přiletěl o dva dny dříve (ve snaze ušetřit za letenky, což se ale nakonec moc nepodařilo), tak jsem si dopředu rezervoval hostel. Cesta do hostelu začala celkem v pohodě, ale po příjezdu na S-Centralen (něco jako Hlavák u nás) situace přituhla. Trochu jsem po hlavním nádraží bloudil, než jsem našel prodejnu jízdenek. Chtěl jsem jet ty dvě stanice i načerno, ale zastavily mě turnikety před vchodem :-). Navíc zrovna přes léto mají kus hlavní linky v opravě, takže všude sádrokartonový stěny, úzký chodby a proudy lidí.
 |
| Hlavní nádraží - Stockholms centralstation |
Pak jsem NAŠTĚSTÍ neměl problém s penězma, ale mohl být. S sebou jsem nevezl ani jednu švédskou korunu, spoléhal jsem se na platby kartou a bankomaty. Takže nejdřív oba dva bankomaty na letišti byly rozbitý. Naštěstí se dal lístek na bus zaplatit kartou. Při platbě ale byl trochu problém. To jsem si uvědomil, že pokud by byl s kartou nějaký problém, tak bych se z letiště nedostal. Nakonec to ale vyšlo a přijel jsem na hlavní nádraží. Tam jsem našel bankomat a po zasunutí karty to napsalo "vaše karta nepodporuje zahraniční měnu". To mi opět trochu zatrnulo, protože jsem neměl jiný způsob jak získat švédské koruny a byl bych totálně v pr... háji. Naštětí ale výběr proběhl v pořádku a s tvrdou keší v kapse jsem se uklidnil. Nakonec jsem ve druhé peněžence, kterou si vezu na český peníze a kterou jsem pouze hodil do batohu, našel 150 €, který se tam vzaly fakt nevím jak.
Takže první den celkem stres. Druhý den to celkem šlo, ale po registraci na KTH začal další stres. Momentálně sem moc přispívat nestíhám, napíšu zase zítra, až ušetřím další čas.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)