Švédská identita

Tenhle semestr mám zapsán jeden velice zajímavý předmět o Švédech, Švédsku, a jejich společnosti: Swedish Society, Culture and Industry in Historical Perspective. Na přednášky chodí různé osobnosti nebo akademici zabývající se nějakým tématem ve švédské společnosti. Po některých přednáškách se promítá film a místo cvičení se chodí na exkurze do muzeí nebo po pamětihodnostech.

Švédská identita
První přednáška byla o švédské identitě, jací švédové vlastně jsou, a ukázalo se, že je docela rozdíl mezi tím, co si o sobě myslí Švédi a co si o Švédech myslí ostatní národy. Některé odpovědi se zdají jasné, například, že jsou rezervovaní a racionální (a vysocí modroocí blondýni a vysoké modrooké blondýnky). Pak jsou také kolektivističtí, diplomatičtí a politicky korektní. Mluvilo se i o různých švédských symbolech a jejich někdy překvapivému původu nebo postavení. Například téměř žádný Švéd nezná text švédské hymny, sama se moc nepoužívá. Ale u každého domu nebo chaty vlaje přes den švédská vlajka. Kořeny Švédska vedou až k vikingským časům, ale Švédský národ vznikl až v roce 1523 odtržením od Dánska. I když mají relativně krátkou historii, na historických symbolech si velmi zakládají a hledí trochu s nostalgií na 17. století, kdy Švédsko hrálo na světovém politckém i vojenském poli roli velmoci.

Po roce 1900 se situace ve společnosti zhoršovala, přišla ekonomická krize a silná emigrace. Švédské národní symboly, jako například vlajka, národní den (6. června) nebo text hymny Du gamla, du fria (ty pradávná, ty svobodná) sehrály roli národního obroditele. Zajímavé je, že Švédsko má vlastně dvě hymny - královskou a národní. Původně se používala ta královská (Kungssången), ta národní (Du gamla, du fria) vznikla až v roce 1844. Právě na začátku 20. století ale získala masovou oblibu a nyní je považována za oficiální Švédskou hymnu. I stockholmský Skansen (původ slova skanzen - historického muze pod širým nebem, ve švédštině "skansen" znamená "hradby") vznikl v roce 1891.

Během druhé světové války (jíž se Švédsko neúčastnilo) probíhala ve Švédsku kampaň za nedůvěru vůči cizincům jako prevence špionáže. Jeden použitý symbol se krásně trefil do švédské mentality:

"En svensk tiger" může ve švédštině znamenat dvě různé věci. První význam je "švédský tygr", který symbolizuje ekonomicky a politicky silný a nezávislý stát. Druhý význam je "Švéd mlčí", což poukazuje na to, že správný Švéd je na svou zemi hrdý a nechává si své pro sebe, natož aby se vybavoval s cizinci.

Po druhé světové válce už nastoupila švédská identita, jak ji známe ze stereotypů dnes. Silný sociální stát, založený na hesle "Folkhemmet", "domov pro lidi" a heslech jako pokrok, rovnost, solidatita a prosperita. Přetrvávající hodnoty jak v rodině, tak v produktech ("Volvos värde varar" - "Hodnota Volva trvá"). Postupně se emigrace obrátila v imigraci, hlavně z arabských zemí, a na této vlně se svezlo nacionální populistická strana Švédští demokraté s hesly jako "Nechte Švédsko švédské". Solidarita v tomto případě převážila nad nacionalismem, přestože se multikulturalismus do švédské identity příliš nehodí. V zahraničí je největším propagátorem Švédska, švédského národa a identity kdo? IKEA.

Po přednášce se promítal film "Änglagård". Film byl o extravagantním páru dvou kabaretních herců, kteří zdědili dům na švédském venkově. Místy komický doják se orientoval na konflikt alternativní životní filozofie a xenofobním přístupem tradičně konzervativních starousedlíků. Konflikt málem skončil tragédií, nebýt faráře, který obě strany dokázal urovnat, i když i jemu situace otevřela oči.

Škola

Škola mi opět běží plným proudem, ačkoliv nyní je to více méně o samostatné činnosti než o chození na přednášky a cvičení. Z posledního předmětu minulého semestru (z toho, ze kterého zkouška proběhla hned po příletu) mám D. Trochu mě to překvapilo, ten test nebyl tolik těžký, ale asi tam chtěli trochu víc.

Aktuální předměty mám čtyři. První se jmenuje Algorithms and Complexity. Látka mi příjde velice zajímavá, bohužel přednášející většinou uspává hady čtením slidů, takže si z přednášek mnoho neodnesu. Na cvičení zase máme doktoranda, který se umí v rovnici opravit pětkrát za pět minut, tak to na jasnosti také moc nepřidá. Alespoň že praktické programování je zajímavé, jedna laboratoř mi tady dala pěkně zabrat. Dalším předmětem je Information Visualisation, který ale navštěvuju jen tak ze zájmu, musel jsem si ho odhlásit, jelikož bych v něm nestihnul udělat zkouškový projekt. Ostatní týmy ale vymyslely velmi pěkné projekty, například vizualizace prodeje počítačových her, organizovaná jako kontinety podle platforem. Bohužel tu zrovna nemám odkaz.

V dalším předmětu pracuji samostatně, a počítá se spíše jako práce na diplomce, i když ne tolik. Dělám tam rešerši literatury, které se zabývá tvorbou rozhraní pro dotykové displeje, a na základě této literatury poté vypracuji obecná pravidla pro tvorbu takových rozhraní. Tyto pravidla poté použiji jako základ pro diplomovou práci. Kurz je hodně individuální, chodí nás tam všehovšudy tři, ale stejně náročný, protože jsem si stanovil deadline na konec března. Nejzajímavější kurz je ale Swedish Society, Culture and Industry in Historical Perspective. Celý kurz je vlastně o Švédsku a Švédech a švédské kultuře. Na přednášky chodí různí experti nebo veřejné osobnosti, po některých přednáškách se promítá film a chodí se na exkurze do muzeí. Hodně věcí z něho si zaslouží vlastní příspěvky - pokusím se to zde napsat.

Ve středu před týdnem za mnou opět přiletěla Věrka na návštěvu. Bylo hezky, tak jsme se každý den snažili vyrazit někam do parku nebo přírody na procházku. Nemuseli jsme se omezovat, tady člověk narazí na přírodní rezervaci na každém kroku a dokonce na jih od Stockholmu se nachází národní park. V sobotu jsem se zúčastnil programátorské soutěže KTH Challenge. Soutěž spočívala v tom, že každý účastník dostal osm úkolů a čtyři hodiny na jejich vyřešení a kdo na konci měl nejvíc vyřešených úkolů, vyhrál iPad 2. Já jsem se třemi vyřešenými úkoly skončil na 19. pozici z 64. Soutěž nakonec dopadla velmi překvapivě. Druhý nejlepší byl z nějakého gymnázia a měl vyřešeno sedm úkolů, a první byl také gymnazista a vyřešil všechny úkoly (dokonce obhajoval prvenství z minulého ročníku). Tak vám nevím, kam ten svět spěje, když dva gymnazisti nakopou mozky nejlepším studentským programátorům z prestižní technické univerzity.

Výsledky a úkoly si můžete prohlédnout na http://challenge.csc.kth.se/

 Z Věrčiny návštěvy mám i nějaké fotky:

Věrka Stockholm březen 29.1.2012 Zobrazit album Přehrát prezentaci