Švédská identita
První přednáška byla o švédské identitě, jací švédové vlastně jsou, a ukázalo se, že je docela rozdíl mezi tím, co si o sobě myslí Švédi a co si o Švédech myslí ostatní národy. Některé odpovědi se zdají jasné, například, že jsou rezervovaní a racionální (a vysocí modroocí blondýni a vysoké modrooké blondýnky). Pak jsou také kolektivističtí, diplomatičtí a politicky korektní. Mluvilo se i o různých švédských symbolech a jejich někdy překvapivému původu nebo postavení. Například téměř žádný Švéd nezná text švédské hymny, sama se moc nepoužívá. Ale u každého domu nebo chaty vlaje přes den švédská vlajka. Kořeny Švédska vedou až k vikingským časům, ale Švédský národ vznikl až v roce 1523 odtržením od Dánska. I když mají relativně krátkou historii, na historických symbolech si velmi zakládají a hledí trochu s nostalgií na 17. století, kdy Švédsko hrálo na světovém politckém i vojenském poli roli velmoci.
Po roce 1900 se situace ve společnosti zhoršovala, přišla ekonomická krize a silná emigrace. Švédské národní symboly, jako například vlajka, národní den (6. června) nebo text hymny Du gamla, du fria (ty pradávná, ty svobodná) sehrály roli národního obroditele. Zajímavé je, že Švédsko má vlastně dvě hymny - královskou a národní. Původně se používala ta královská (Kungssången), ta národní (Du gamla, du fria) vznikla až v roce 1844. Právě na začátku 20. století ale získala masovou oblibu a nyní je považována za oficiální Švédskou hymnu. I stockholmský Skansen (původ slova skanzen - historického muze pod širým nebem, ve švédštině "skansen" znamená "hradby") vznikl v roce 1891.
Během druhé světové války (jíž se Švédsko neúčastnilo) probíhala ve Švédsku kampaň za nedůvěru vůči cizincům jako prevence špionáže. Jeden použitý symbol se krásně trefil do švédské mentality:
"En svensk tiger" může ve švédštině znamenat dvě různé věci. První význam je "švédský tygr", který symbolizuje ekonomicky a politicky silný a nezávislý stát. Druhý význam je "Švéd mlčí", což poukazuje na to, že správný Švéd je na svou zemi hrdý a nechává si své pro sebe, natož aby se vybavoval s cizinci.
Po druhé světové válce už nastoupila švédská identita, jak ji známe ze stereotypů dnes. Silný sociální stát, založený na hesle "Folkhemmet", "domov pro lidi" a heslech jako pokrok, rovnost, solidatita a prosperita. Přetrvávající hodnoty jak v rodině, tak v produktech ("Volvos värde varar" - "Hodnota Volva trvá"). Postupně se emigrace obrátila v imigraci, hlavně z arabských zemí, a na této vlně se svezlo nacionální populistická strana Švédští demokraté s hesly jako "Nechte Švédsko švédské". Solidarita v tomto případě převážila nad nacionalismem, přestože se multikulturalismus do švédské identity příliš nehodí. V zahraničí je největším propagátorem Švédska, švédského národa a identity kdo? IKEA.
Po přednášce se promítal film "Änglagård". Film byl o extravagantním páru dvou kabaretních herců, kteří zdědili dům na švédském venkově. Místy komický doják se orientoval na konflikt alternativní životní filozofie a xenofobním přístupem tradičně konzervativních starousedlíků. Konflikt málem skončil tragédií, nebýt faráře, který obě strany dokázal urovnat, i když i jemu situace otevřela oči.
Žádné komentáře:
Okomentovat