úterý 10. dubna 2012

Helsinky

Sedmnáctého až devatenáctého března mě pozvala Kersti, kamarádka z Erasmu, se svým přítelem a jejich kamarády na plavbu do Helsinek. Nakonec nás jelo šest, Kersti a její přítel Hardi z Estonska, Yannick z Francie, Mohsen a Milad z Íránu a já z ČR. Zarezervovali jsme si kabinky na trajektu Mariella společnosti Viking Line.
Mariella
Kabiny nám ale přidělili na palubě dva, která se nachází až úplně dole pod palubou pro auta, hned vedle motorů a nad balastem. I přes to jsme ale nebyli rušeni žádným hlukem ani vibracemi, spíše naopak, poloha tak blízko těžiště znamenala, že se s náma loď téměř nehoupala.

Plavba probíhala stejně jako kterýkoliv jiný "kryssning" - přes noc se pluje, pak přes den mají pasažéři pár hodin na prohlídku města a večer se pluje zase zpět. Loď nabízí omezené možnosti vyžití, restaurace a bary, diskotéku a hlavně duty free butik. Jelikož trajekt staví na Ålandských ostrovech (byť uprostřed noci a asi na deset minut), které jsou vyňaty z evropského prostoru jednotného DPH, alkohol v butiku nepodléhá dani z přidané hodnoty a ani švédským pravidlům prodeje alkoholu. Tyto cesty jsou pro mnohé Švédy záminkou k nákupu celých kartonů piva, vína a tvrdého.

My jsme butik také navštívili, ale do barů jsme se nevydali, spíš se chvíli toulali po lodi a pak se bavili v kajutě. Na chvíli jsme ale zabrousili na diskotéku. Před odjezdem jsme také využili příležitosti a udělali pár záběrů stockholmského souostroví. Cesta uběhla bez problémů, až na partu Finů na naší chodbě, kteří to skutečně rozjeli a zanechali po sobě spoušť, špačky od cigaret, prázné plechovky od piva a jiné odpadky. Nakonec si je podala lodní ostraha. Jo a ještě večer jsme si vyšli na čerstvý vzduch na palubu a tam jsem spatřil nejodpornější věc ve svém životě. Kabinovým okénkem jsme koukali na otevřený notebook, na kterém běželo porno (neuvěřitelně pomalé, přes lodní satelitní připojení). Pak se naše pohledy stočily dál na postel naproti notebooku, na které roztekle ležel neuvěřitelně tlustý chlap, no a co asi tak chlapi dělají, když koukají na porno... Nepřeji nikomu z vás to spatřit.

Helsinky samotné mě celkem zklamaly, kromě dvou velkých kostelů v nich vlastně není nic zajímavého, žádné historické centrum. Na ostrovech v Helsincké zátoce se ale nachází pevnost Sveaborg (finsky Suomenlinna) z roku 1748, zařazená na seznam světového kulturního dědictví UNESCO. V pevnosti se nachází několik muzejí a ateliérů, my si ale ostrovy jenom prošli. Počasí se nám odpoledno trochu zkazilo, lehce mrzlo a foukal vlezlý vítr. Při čekání na trajekt se do čekárny přicourali místní bezdomovci a nějak s námi zapředli řeč. Překvapila mě jejich perfektní angličtina.

Cesta zpátky (v pondělí) probíhala podstatně klidněji než cesta tam. Loď jsme překřtili na Černou perlu, pokud mi odpustíte poněkud nemístný žert, protože se na ní plavili pouze mrtví, rozuměj lidé v pokročilém věku. Ostrý kontrast se sobotní plavbou (viz Finové).

Plavba se vydařila a užili jsme si jí (až na masturbujícího mrože). Fotografie:


Helsinky
17.3.2012