Alkohol

Pokud je něčím Švédsko v České republice proslulé, tak prohibicí. Ne tak jako že by se tady nesměl alkohol prodávat vůbec, ale stát vás různými zákony a nařízeními od jeho konzumace odrazuje nebo ji stěžuje.

Mezi nejdůležitější symboly Švédska se rozhodně musí počítat Systembolaget (v překladu něco jako "systémová společnost"), nebo jak to Švédové rádi zkracují: Systemet.

Systembolaget je státem vlastněná monopolní síť obchodů s alkoholem. Nikdo jiný ve Švédsku alkohol prodávat nesmí. V rámci tohoto systému platí několik zajímavých zákonů, například:

• Všechny produkty, včetně plechovek a lahví piva, se musí prodávat samostatně. Žádné šestibalení, kartony nebo snad basy. Můžete si koupit basu piv, ale zároveň musí být možné si koupit pouze jedno pivo. Existují výjimky, když dodavatel nedovoluje objednat z různých důvodů určité množství, například ochutnávkové balíčky.
• Množstevní slevy nebo jiné podobné akce typu "tři za cenu dvou" nebo "jedna za deset, dvě za patnáct" jsou zakázany.
• Žádný produkt nesmí být nijak zvýhodněn oproti ostatním. Nejvíce se to projeví na pivu: chlazené pivo je zvýhodněné oproti nechlazenému. Obchod by tedy musel chladit všechno pivo, ale protože to by přišlo příliš draho, tak nechladí žádné. Nikde ve Švédsku se nedá koupit chlazené pivo, vychladit si ho musíte doma.
• Oficiální věková hranice pro kozumaci alkoholu (například v restauracích) je osmnáct let, ale Systembolagetu můžete nakupovat až od dvaceti. Tohle je jeden z hlavních důvodů, proč Systembolagety existují: aby stát mohl přísněji kontrolovat věkovou hranici.
• Systembolaget nesmí zvyšovat své prodeje reklamou. Může však vyvěsit cedule kolem obchodů tak, aby o své existenci dal přímeřeně vědět. Nicméně výrobci alkoholu mohu od roku 2005 propagovat své produkty reklamou.
• Všechny produkty si musí být rovny, proto se aplikuje na všechny produkty stejná marže. Zároveň se ale daň za alkohol počítá z procentuálního obsahu alkoholu. Například za import jednoho litru čtyřicetiprocentní vodky si stát účtuje 200 SEK. Proto je například možné, že hnusná levná vodka s šedesáti volty se prodává za cenu srovnatelnou se single-malt skotskou. Takže když chcete tvrdej, tak alespoň pijete kvalitní. 
• Strašně podivná otevírací doba. V neděli zavřeno, v sobotu tři hodiny dopoledne, ve všední dny do šesti do večera. Takže když nejvíc potřebujete doplnit zásoby, tak nemůžete.

Další podivností je, že pivo a obecně i jiné alkoholické nápoje do 3,5% obsahu alkoholu nepodléhají žádným těmto přísným pravidlům (jenom se nesmí prodávat mladistvým). Takto uvařené pivo se označuje pojmem "folköl", "lidové pivo" a prodává se normálně v supermarketech. Pivovary po celém světě se tomuto pravidlu přizpůsobují a vaří speciální verze piv pro švédský trh. Je tu možné narazit na Heineken, Guiness nebo Budweisser s 3,5% alkoholu. Ani české pivovary nezůstaly pozadu. Prodává se tady Pilsner Urquell uvařený na 3,5%. Já osobně tomu říkám Plzeň desítka. Kromě klasické Plzně dvanáctky, která se prodává pouze v Systembolagetu na třetinové lahve za cca 50 Kč jednu, je Plzeň desítka to nejlepší, co se tady dá sehnat k pití. Pak je tady ještě pivo do obsahu 2,8%, které nepodléhá dani s přidané hodnoty (a taky se dá sehnat) a pivo do obsahu 2,25% ("lättöl"), které se může prodávat i mladistvým, protože se tomu už asi ani pivo říkat nedá.

Kromě Systembolagetu se dá samozřejmě alkohol pít v restauracích. Nicméně, pokud chce restaurace zákazníkům nabízet alkohol, tak se musí přihlásit u státu o licenci, za kterou je třeba samozřejmě zaplatit, a podřídit se dalším pravidlům. Například každé zařízení s licencí musí nabízet teplé jídlo. A pak ty ceny.

Jednou jsem v hospodě dal za velký pivo přes sedmdesát korun. Švédských korun. Tohle odmítají platit i Švédové, takže se vyvinul ve Švédsku pojem förfest. "Fest" znamená párty a "förfest" něco jako "předpárty". Předpárty se koná před párty, obvykle u někoho z účastníků doma, aby se ušetřilo za alkohol. V hospodě při "festu" se pak už jenom udržuje hladinka. A když bar zavře, tak se pak ještě koná "efterfest", "popárty".

Nicméně ani vysoké ceny nezabrání Švédům chlastat jak zákon káže. Na tradičních oslavách se dokonce zpívají chlastací písničky, "snapsvisor". Každá končí provoláním "skål", "na zdraví", a kopnutím panáka akvavitu, pálenky s bylinkami. Nejznámější chlastpísničkou je "Helan går", a ta je ve Švédsku tak známá, že když švédský národní tým vyhrál hokejové mistrovství světa v roce 1957 a měl zpívat hymnu, tak raději zazpíval Helan går, protože půlka mužstva neznala text oficální hymny. Těhle písniček se na jedné oslavě může zpívat až dvacet (dokonce každý host má zpěvník, aby veděl, co se kdy zpívá), tak si asi umíte představit, jak to tam pak na konci vypadá.

Helan går Sjung hopp faderallan lallan lej Helan går Sjung hopp faderallan lej Och den som inte helan tar Han heller inte halvan får Helan går (Drink) Sjung hopp faderallan lej

Až do dna Zpívej "hopp faderallan lallan lej" Až do dna Zpívej "hopp faderallan lej" A ten kdo nedá všechno Nedostane ani půlku Až do dna (Pij) Zpívej "hopp faderallan lej"

Švédové alkohol samozřejmě i vyrábějí. Svět asi nejvíc zná vodku Absolut a její charakteristické reklamy založené na tvaru lahve. Kromě vodky se tady na severu vaří i pivo, dokonce několik značek. Nejrozšířenější (a taky nejlevnější) je Pripps Blå. Pripps se zde vaří s přesně 51% obsahu sladu, což je minimum pro to, aby se tomu ve Švédsku dalo říkat pivo. Nic moc, ale pít se to kupodivu dá. Švédové si také hodně oblíbili české ležáky, ale nejprodávanější značkou je tu Starobrno (???). První věc, na kterou jsem zde první den ve Stockholmu narazil, byla opuštěná flaška Starobrna.

Každý bar ve Stockholmu nabízí alespoň dva druhy českých piv. Velké oblibě se tu těší také Staropramen, Plzeň, Krušovice a překvapivě Březňák. Pár fotek ze Södermalmu, místní kosmopolitní čtvrti:

"tjeckisk" = "český"

A z hospody u Gröna Lund, Stockholmského lunaparku:

Největší perlou ale byla tahle zastrčená hospoda. Jako doma.