Tak a teď malý kvíz: čeho je Riga hlavní město? A kde ta země leží? A jak se ta země řekne anglicky? Jakou má vlajku? Znalci by ještě mohli vyznačit polohu tohoto hlavního města a doplnit řečené informace i pro zbylé dva státy. Mám tady pro vás slepou mapu, tak si můžete otestovat vaše znalosti. V příštím příspěvku dám správné odpovědi.
| Délka | 192,9 metrů |
| Šířka | 29 metrů |
| Ponor | 6,5 metru |
| Výkon motorů: | 26 megawattů (asi jako 500 osobních aut) |
| Rychlost: | 41 km/h (asi jako bicykl) |
| Kapacita: | 2 500 pasažérů, 470 aut |
Švédi tomuhle typu výlety říkají "kryssning". V podstatě se člověk nalodí na trajekt, jede do Helsinek, Rigy nebo Talinu tak sedmnáct hodin, ve měste ho vylodí na šest až osm hodin a pak zase sedmnáct hodin zpět. Výhoda tohoto systému je ta, že ta loď pluje pod jinu než Švédskou vlajkou a neplatí na ní švédská alkoholová taxa. Také se alkohol prodává "duty-free", protože technicky se loď nachází v mezinárodních vodách. Takže při výstupu zpět ve Stockholmu vidíte Švédy s kartony piv a tvrdýho. Není neobvyklé, že se nalodí někteří lidi, na palubě se přes noc ztřískají jak zákon káže, pauzu ve městě prospí a cestou zpátky absolvují to samé.
Nicméně takhle to u nás neplatilo. My jsme šli normálně spát, i když loď má na palubě asi osm různých restauračních zařízení. V lodi se spí normálně v kabinách, po dvou nebo po čtyřech a v každé je koupelna se sprchou a teplou vodou. Postele sice úzké, ale pohodlné. Pro naše účely posloužila na sto procent. Žádný výhled, protože jsme spali na páté palubě bez oken, ale to nám nevadilo, protože k vyhlídkování stejně nejlépe posloužila záď lodi. Nejvíce jsme to ocenili hned po vyplutí, protože první tři až čtyři hodiny se jede romantickým Stockholmským souostrovím a krásně se dá sledovat, jak čím dál od pevniny, tím víc ostrovy ztrácí zalesnění, roste mezi nimi vzdálnost, zmenšují se a jsou více skalnaté. Poslední pevnina, co jsme minuli, se spíše dala označit za pouhé skalnaté ostrůvky. Na úplně posledním stál maják.
Jelikož jsme si mohli Rigu prohlížet pouze cca šest a půl hodiny, tak jsme se ani nesnažili toho po japonský způsob stihnout co nejvíce, ale v klidu jsme si prošli pouze staré centrum. Vylezli jsme také na věž. Protože se počasí skutečně vydařilo, tak nemohla chybět ani káva na terásce. Já jsem tam jel napůl také proto, abych si konečně mohl dojít do hospody na pořádné jídlo. Ne že bych si ve Stockholmu blbě vařil, ale prostě já s tím furt nějak nemohu spokojit. Stále si na těch jídlech nemůžu na 100% pochutnat. Takže v Rize jsem si pořádně dal do nosu za postsovětské ceny.
A samozřejmě slibované fotografie:
 | Riga 2.9.2011 |
Tímto výlety nekončí, hned zítra mám v plánu navštívit Uppsalu a koncem měsíce jsem se přihlásil na třídenní akci na Gotland.
Žádné komentáře:
Okomentovat