Cestou jsme se nemohli nezastavit kousek od Kiruny ve vesnici Jukkasjärvi. Zde každý rok otevírá své brány nejznámější a nejstarší ledový hotel na světě. Pro nevěřící Tomáše, hoteloví hosté skutečně spí v budově ze sněhu a ledu, v místnostech ze sněhu a na ledových postelích. Uvnitř hotelu se teplota udržuje na příjemných mínus šesti, venku může za obzvláště mrazivých nocích teplota atakovat čtyřicetistupňový mráz. Hotel se každý podzim znovu navrhne a postaví, funguje přes zimu a na jaře kompletně roztaje. Led se bere z blízké řeky Torne, ale protože v prosinci nemá led ještě takovou tloušťku, čeká se na březen. V březnu se led nakrájí na kvádry a uloží do obřího chlazeného hangáru, kde do podzimu leží uschován při -5°C. Sníh si pak vyrábějí uměle.
Přenocovat v hotelu ze sněhu a ledu musí být zážitek, bohužel si to provozovatel uvědomuje a nechá si za to pořádně zaplatit. Jedna noc ve dvou v lepším uměleckém pokoji vyjde od čtyřech do sedmi tisíc švédských korun. My jsme tam samozřejmě nespali, ale pouze jsme si hotel prohlédli. Hotel je oblíbený i jako svatební destinace.
|
Lapland - ICEHOTEL
16.12.2011
|
Na cestě do Abiska nás čekala ještě jedna zastávka, v laponské vesničce. Zde jsme se setkali se skutečnou laponskou babičkou a její dcerou. Ukázaly nám své stádo sobů, které chovají, a pak nás pozvaly dovnitř do dřevěného týpí, kde nám kolem ohně babička povídala, jak Laponci žili za starých časů. Protože ale uměla pouze laponsky a švédsky, někdo ze skupiny musel pomáhat překládat. Já jsem se přihlásil a celkem to šlo, ale občas mi musela vypomoci průvodkyně, protože estonština a laponština jsou si očividně navzájem celkem srozumitelné. Také nám dala ochutnat sobí vývar a sušené sobí maso. Já už ale tehdy věděl, jak chutná sobí maso, jelikož jsem měl k obědu sobí kebab, ale stejně horký sobí vývar krásně dokreslil severskou atmosféru.
 |
 |
| Sob | Okolo ohně v sámské chaloupce |
Pak už jsme skutečně nabrali přímý kurz Abisko a večer dorazili na místo.
Žádné komentáře:
Okomentovat