Vánoční pauza

Tak tenhle příspěvek zrovna píšu z letadla (Boeing 737-800 společnosti Norwegian Airlines, na ocase Carl von Linné). Publikuji ji ho samozřejmě později, protože v letadle se nedá připojit k Internetu. Počítačový závislák potřebuje být neustále on-line :-).

 

Posledních pár dnů probíhalo poměrně hekticky. Před odletem jsem potřeboval zařídit spoustu věcí a také jsem si to zkomplikoval výletem do Laponska, ze středy 14.12 do pondělí 19.12. Ten se sice vyvedl naprosto famózně, ale našponoval mi rozvrh na samou hranici lidských možností. 

Začalo to hned na začátku prosince, kdy se škola zbláznila a nasázela mi do rozvrhu jednu přednášku za druhou, ihned následováné laboratořemi a cvičeními. Vrchol tomu nasadila zkouška ze Švédštiny v sobotu (!). U ní výsledek ještě neznám, ale říkali, že pokud bych neměl projít, tak mi do týdne pošlou e-mail. Nic nepřišlo, takže jsem pravděpodobně prošel. Jednalo se o úroveň 4, poslední možnou na škole. Úroveň 3 jsem absolvoval jako intenzivní letní kurz (lekce každý den) a dostal jsem celkově za C. Úroveň 4 probíhala jako večerní kurz, jednou týdně večer. Doufám, že dostanu také alespoň C. Zkouška celkem vypečená, pokročilá gramatika, slovíčka, esej na abstraktní téma na 250 slov. Slovíčka chtěli téměř absurdní, brali jsme je z knížky, co se jmenuje Pokročilá slova a byly to občas takový špeky, že nejenom, že jsem neznal anglický překlad, ale ani co znamená ten český. No ale třeba budou potřeba, na příští semestr jsem zi zapsal jeden kurz ve švédštině, tak jsem zvědav, jak to budu zvládat. Kromě toho se konečně finalizovala známka z předmětu z první periody, nakonec celkem rovněž za C. Zkomplikovala to dodatečná esej, protože jsem jednu otázku v závěrečném testu špatně pochopil a tudíž kompletně popletl, dostal z ní 0 bodů a kvůli tomu i F+. 

Po zkoušce následoval jeden projekt/úkol na předmět Compilers and Execution Environments. Ani se mě neptejte, o co v tom předmětu jde, to je taková temná a záhadná počítačová magie, že bych vám to pravděpodobně nevysvětlil. Nicméně úkol jsem chtěl mít hotov do zkoušky, protože tím pádem dostanu bonusové body. Zkouška se konala 20.12. (zkouška čtyři dny před Vánoci... no se studentama se na KTH nemažou), takže jsem to musel stihnout do odjezdu na výlet. Úkol se dělal ve dvojici a s parťákem jsme to krásně stihli v úterý 13.12 k pozdímu odpoledni. Předmět obsahoval celkem tři podobné úkoly a pěkné na nich bylo, že k jejich zhotovení člověk musel látku skutečně chápat a díky tomu se ji i učil. Zkouška poté nevyžadovala žádné náročné studium, jenom krátké opáčko principů. Jak je na KTH zvykem, zkouška se konala formou obsáhlého testu na 4 hodiny. Celkem 18 stránek otázek. Pokud půjde oprava stejným tempem jako u prvního předmětu, známku očekávám tak někdy koncem dubna :-).

Již měsíc nebo dva nabízím na KTH své doučovací služby (doučuji programování), což mi poskytuje decentní vedlejší příjem v tvrdé švédské koruně. Nejprve jsem nabízel pouze Javu, ale pak jsem to rozšířil na všechny běžné jazyky, protože se tu Java nevyučuje jako hlavní jazyk. Kromě projektu jsem také před odjezdem na výlet měl zvýšenou poptávku po doučovacích službách. Obvykle to probíhalo tak, že mi někdo zavolal, že mu hoří termín a že potřebuje pomoct, nejlíp hned dneska nebo zítra. Jelikož jsem měl domluveny schůzky již dopředu, několik lidí už jsem musel odmítnout a odkázat na leden, až se vrátím. 

Výlet do Laponska se náramně vyvedl, na zážitky jeden z nejlepších, co jsem kdy absolvoval. Zaslouží si svůj vlastní příspěvek. Vím, slibuji vám toho celkem dost a pak to nepíšu; klidně mě zbuzerujte, že vás to zajímá a ať to koukám napsat. Potřebuji motivaci. Mezi zážitky na celý život můžu zařadit jízdu na psím spřežení, na sněžném skútru nebo to, že jsem na vlastní oči viděl polární záři. Bydleli jsme ve městě Kiruna asi 200 km na sever od polárního kruhu, a výlet se konal kolem zimního slunovratu. Světla jsme si tam moc neužili, asi 4 hodiny denně, a slunce nevyšlo nad obzor. Po návratu do Stockohlmu se počasí zakabonilo a tak teď, v deseti kilometrech nad mořem, konečně po sedmi dnech vidím slunce. 

Kiruna

No zpět z Laponska, v pondělí opáčko na zkoušku a v úterý Den D. A to jsem ještě musel nakoupit vánoční dárky a zabalit se. Jelikož to zde čtou i budoucí obdarovaní, tak se tady o nich nerozvedu, ale je jich tolik, že jsem se málem nevešel s kufrem do limitu aerolinek. Má 21,4 kilogramu, naštěstí to ještě vzali a nemusel jsem šachovat serepetičkama mezi batohem a kufrem.

Teď po přistání se už těším na vánoční pohodu, sice mám několik zařizování, ale v porovnání s předchozími 14 dny to bude zívačka. Kapr s bramborovým salátem, perníčky, cukroví, klid a pohoda. Koupil jsem si švédskou vánoční kuchařku, a tak i zkusím uklohnit nějaké švédské vánoční pečivo sám.