sobota 15. října 2011

Aktuality

Chtěl bych se trochu omluvit za to, že ten blog zanedbávám, tohle je příspěvek po asi desetidenní pauze. Není to jednoduchý udržet úroveň, když nadšení již vyprchalo. Také mi docházejí témata. Zpočátku člověk pořád naráží na něco nového nebo navštěvuje nová místa, vždyť vlastně je to pro něj drastická změna, na rok se odstěhovat do cizí země. Já jsem po skoro třech měsící ale už asimiloval a tak spoustu věcí vnímám jako každodenní a nezajímavou. Nesmíte se proto na mě zlobit, pokud budu přispívat pouze plus mínus každý týden. Budu se zato snažit ty příspěvky dělat delší a zajímavější.

Tento a přístí týden vrcholí první školní perioda a s ní se blíží milník čtvrtiny mého pobytu. Od pondělí do čtvrtka jsme s Jorgem z Mexika a Rahmanem z Afghánistánu zpracovávali projekt na kurz Human-Computer Interaction. Název je možná trochu zavádějící, spíše se přednášelo o zásadách interakčního designu. Musím říct, že ačkoliv jsem byl zpočátku ke kurzu skeptický, nakonec ho musím pochválit, protože skvěle spojuje teorii a praxi. Je až k nevíře, kolik je na světě věcí s odfláknutým designem, od věcí každodenní potřeby, jako jsou dveře, záchody, kuchyně, přes auta, výtahy, počítače nebo spotřební elektroniku, k věcem jako jsou letadla nebo atomové elektrárny. Špatný design způsobuje v lepším případě peněžní škody, v horším případě i atomové havárie (Three Mile Island) nebo letecké nehody. A přitom by stačilo se nad designem zamyslet, zeptat se uživatelů, jak to chtějí nebo zařízení nechat před zahájením prodeje trochu otestovat. Každopádně se teď díky němu na svět dívám trochu jinýma očima, a to se ne každému předmětu povede.

V projektu jsme zpracovávali koncept elektronického košíku v Ikee, něco na způsob iPadu na košíku, který by detekoval zakoupené zboží a nabízel navigaci v obchodě, nápovědu, reklamu, informace o akcích a slevách, apod... První den jsme brainstormovali a vymysleli tři koncepty. Druhý den jsme vytvořili papírové prototypy... To byla celkem sranda, simulovali jsme chování obrazovky pomocí různobarevných papírků a tužek. Třetí den následovalo zpracování elektronického prototypu... v PowerPontu. Pro každou obrazovku se vytvoří vlastní slide a pak se mezi nimi přechází pomocí vnitřních odkazů. Hack jak Brno, takhle jsem PowerPoint ještě používat neviděl. Očividně je to ale nejpoužívanější prototypovací software. Má totiž jednu podstatnou výhodu, kterou specializovaný software mít nikdy nebude: nedovolí vám se soustředit na detaily. A poslední den už evaluace projektu mezi týmy. Příští týden se musím připravit na zkoušku, ale jelikož se jedná o to přečíst dvě celkem zajímavý knížky, tak žádný problém.

Taky jednou týdně mám Švédštinu. Čtyři vyučovací hodiny v kuse, docela záhul. Už jsme museli napsat za domácí úkol dvě eseje. Kdo má zájem, můžu přeposlat, akorát jsou ve švédštině :-P Půlka letního kurzu Švédština 3 je teď ve Švédštině 4, takže kámoši mi zůstali. Kromě ale dvou nebo tří lídí ale je to tady těžký. Na KTH studuje skoro dva tisíce mezinárodních studentů a spoustu lidí proto potkám jednou dvakrát na nějaký akci a pak už ne. Mám tu spoustu známých, ale najít skutečnýho kamaráda je těžký. Kromě Kersti z letního kina a Maxe ze švédštiny se ještě scházím s mým buddiekem Henrikem. Není to ale zase takový problém, stačí někam vyrazit v grupě a během prvních dvaceti minut člověk pozná nové lidi.

Díky Internetu ale mohu být v kontaktu s rodinou v ČR. Skype mám v permanenci, i když mi zase lidi tolik nevolají. Přes ICQ se udržuji v obraze s kamarády a sestrou, babičkám píšu dopisy. Také rozesílám a dostávám pohledy. A samozřejmě e-mail. Lepší než nic, ale stejně je ta vzdálenost znát, mám novinky, ale není to tak bezprostřední. S přítelkyní si píšeme skoro každý den, s rodičema tak jednou týdně. I když s otcem jsem se nedávno neshodl v jedné věci a už tři týdny o sobě nedal vědět, tak se mnou asi nemluví.

Na blog mám zatím jenom pozitivní zpětnou vazbu, za kterou všem moc děkuji. Člověka to podpoří a navrátí chuť k psaní. Tak se ostatní nestyďte a taky se ozvěte, například s otázkami nebo přáními na další příspěvek.

Žádné komentáře:

Okomentovat