čtvrtek 26. července 2012

Poslední měsíc ve Stockolmu

Tak tento příspěvek již píši z domova v Česku. Poslední měsíc ve Švédsku již byl celkem pohodový, škola mi skončila, a tak jsem se mohl plně soustředit na Stockholm. Počasí se již oteplilo a začalo být možné chodit po městě pouze v tričku. Krásné teplé počasí ve Švédsku jsem musel využít i v momentech, kdy jsem zrovna seděl doma. Využil jsem tedy toho, že se v přilehlém lese nacházení běžecké trasy, a tak jsem se při každé příležitosti snažil jít ven si zaběhat. Výsledky nemám moc oslňující, jsem rád, když 4 km zaběhnu pod 25 minut.

Moje typická trasa:

View My running in a larger map

V mezidobí na začátku května mě ze svého Erasmu v Holandsku přiletěla navštívit sestra Jana. Samozřejmě jsme se prošli po Stockholmu, ukázal jsem jí nejzajímavější části centra města, jako je Gamla Stan, stockholmská katedrála nebo přívoz mezi Kastelholmenem a Slussenem, a samozřejmě jsem ji vzal i do KTH kampu. V Kistě jsme se prošli do parku a poté jsem jí dal ochutnat mé oblíbené místní speciality, především nakládaného lososa, krevetovou pomazánku a čokoládové karamely. Sestra již před odjezdem vyslovila přání jít na nějaký delší výlet do přírody, tak jsem jí vzal na stockholmské souostroví, na ostrov Svartsö. Počasí nám krásně vyšlo, protože jsme akci přesunuli z původně posledního dnu na předposlední. No a poslední pršlavý den jsme navštívili Vasa museum se slavnou potopenou lodí z šestnáctého století.
Model Vasy a skutečný Vasa v pozadí.
Loď byla chloubou švédského námořnictva; bohužel se potopila bezprostředně po svém prvním vyplutí.


Cestou zpět jsme to vzali přes Östermalm a v jedné z místních hospůdek si Jana pochutnala na tradičních švédských masových kuličkách. Dohromady se ve Stockholmu sestřičce moc líbilo, a ráda by se sem ještě někdy vrátila.

Masové kuličky ve Stockholmu

Šestého června je ve Švédsku národní den, oficiální švédský národní den. V práci mají všichni volno, ale nikdo to nijak extra neřeší, maximálně si nad chatou vyvěsí švédskou vlajku. Já se s kamarádem Mattem z Ameriky vydal na hlavní náměstí Kugsträdgården na akci Smaka på Stockholm (Ochutnejte Stockholm), kde se konal festival jídla. Počasí se hezky vydařilo, akorát stejný nápad jako my mělo asi deset tisíc dalších lidí, a tak se tam moc nedalo hnout. Na oběd jsme si dali grilovaná býčí varlata v pálivé omáčce a také ochutnali norského lososa na několik způsobů v degustačním talířku.
Hodně lidíStánek s dobrotama
Koupil jsem si švédskou vlajku
Já a Matt

No a poslední větší akci jsme si užil opět s Mattem. On zde studoval pouze tři měsíce a ještě za tu dobu nestačil navštívit žádný ostrov ve stockholmském souostroví. Vytipovali jsme proto den s hezkým počasím a vyrazili na Sandhamn, asi nejznámější a nejnavštěvovanější ostrov. Sandhamn leží poměrně daleko od pevniny, dál na východ už se nachází jenom několik malých skalnatých ostrůvků. Přesto na ostrov pluje několik lodí denně.

Typická ulička na Sandhamnu
Samotný Sandhamn je vesnice na ostrově, ostrov samotný se jmenuje Sandön, ale nikdo mu neřekne jinak než Sandhamn. Vesnička je známá pro svůj pitoresktní ráz, mezi malými roztomilými domečky s udržovanými zahradami se vinou úzké štěrkové cesty, dále od obydlí se na ostrově rozkládá borový les, končící skalnatým pobřežím nebo oblázkovými plážemi. Sandhamn je znám i pro svou velkou marínu a jachtingový klub. Nicméně přese všechno není ostrov nikterak velký a dá se křížem krážem projít za několik málo hodin. Překvapil nás i přístup personálu v restauraci, kam jsme si chtěli dojít na jídlo. Měli jsme od Mattova kamaráda doporučenou rybu v jedné restauraci. Když jsme přišli, přinesli nám knäckebrod, vodu a jídelní lístky. Nicméně při objednávání jsme se setkali s omluvou, že rybu už nemají. Nechtěli jsme si dát nic jiného (a také ceny odpovídaly poloze), a přesto pro ně nebyl problém nás pustit s úsměvem pryč, i když jsme už měli vodu a knäckebrod. V Čechách by se na nás určitě mračili a chtěli zaplatit kuvér.

Po obědě jsme zašli na východní cíp ostrova a vzadu na otevřeném moři jsme uviděli probíhající jachtařské závody. Na cípu jsme se chvíli zdrželi a pozorovali účastníky, jak kolem nás proplouvají pod plachtami. Po skončení jsme v přístavu obdivovali jak amaterské rodinné posádky na výletních jachtách, tak profesionální mužstva v závodních speciálech.


Sandhamn
10.6.2012

Žádné komentáře:

Okomentovat